Konec uhlí do roku 2033 hrozí nedostatkem elektřiny, říká Brabec. ‚Termín je realistický,‘ míní Hladík
Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v právě dokončované energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat? A rozhodnou politici, nebo ekonomika? Ptáme se ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL a jeho předchůdce v ministerské funkci, poslance hnutí ANO Richarda Brabce.
„Uhelné elektrárny v Česku produkují 44 procent emisí v Česku. Také vidíme, že elektřina z obnovitelných zdrojů je stále levnější,“ uvádí v Pro a proti Hladík.
Jak a kdy se Česká republika zbaví závislosti na uhlí? Debatují ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a bývalý ministr téhož rezortu Richard Brabec (ANO)
Brabec cituje správce české přenosové soustavy. „Státní společnost ČEPS říká, že pokud bychom skončili s uhlím před rokem 2038, reálně nám hrozí zásadní nedostatek elektřiny a bude třeba ji dovážet.“
„Čerpáme zřejmě z naprosto odlišných zdrojů,“ reaguje ministr. „Tento scénář byl extrémním výsledkem při enormně navýšené spotřebě energie a zároveň při nulových úsporách. Počkal bych několik týdnů, než bude modelování hotovo, abychom se bavili nad reálnými čísly.“
Brabec si stěžuje, že opozice prý nemá možnost do debaty o konci uhlí zasahovat. „Za naší vlády jsme to tehdejší opozici umožnili. Jestli jsou nějaké nové údaje, tak je nemáme, protože s námi koalice vymetla a nic nám neříká.“
Nová energetická koncepce
Modelování a příprava teď probíhá čistě na odborné bázi, vysvětluje Hladík. „Až potom budou následovat jednání politická, tedy i s opozicí. Novou energetickou koncepci budeme mít do konce roku, ale k tomu potřebujeme tvrdá data od odborníků.“
Zateplování domů je potřeba. V dekarbonizaci by nám mohlo být inspirací už i Polsko, říká Sedlák
Číst článek
Poslanec ANO kritizuje, že vláda podceňuje roli uhelné komise. „Ta za nás fungovala celou dobu, předali jsme ji fungující a do jisté míry toto vynahradila a bylo to daleko praktičtější.“
„Pokud odborníci naznají, že konec uhlí v roce 2033 reálný není a bude třeba elektřinu dovážet, bude záviset hlavně na ceně,“ dodává ministr.
Brabec ale připomíná, že dovoz elektřiny je limitován možnostmi přenosové soustavy. „Čísla ale říkají, že za deset let elektřiny v Evropě nebude tolik a po celý rok.“
„Nedá se spoléhat na to, že to nějak dopadne, je třeba pracovat s nějakým výhledem. Klíčový bude rozvoj další jaderné energetiky tedy Dukovan, možná Temelína, ale také malých modulárních reaktorů. Musíme to udělat tak, aby Česká republika neskončila v blackoutu,“ žádá poslanec.
Boom fotovoltaiky se překrývá s energetickou krizí. Česko ale za sousedy v instalacích zaostává
Číst článek
Česká republika patří mezi země s nejvíce emisemi CO2 na hlavu. „Víc než Polsko, Německo nebo Čína. Proto musíme od špinavých uhelných zdrojů co nejdříve pryč. A jak? Kombinace musí být postavena na úsporách energie, tedy na modernizaci, zateplování, zvyšování efektivity řady průmyslových odvětví a nahrazování zdrojů těmi obnovitelnými,“ popisuje ministr.
Ten dodává, že společnost Deloitte odhadla, že je u nás reálné do roku 2036 vystavět deset gigawattů výkonu v solárech a dva gigawatty větrné energie. „Plus můžeme počítat se zemním plynem jako s přechodovým palivem zejména pro teplárenství. V tu chvíli je plán odstoupení od uhlí do roku 2033 velmi realistický,“ shrnuje Petr Hladík (KDU-ČSL).
„I ty nejambicióznější scénáře útlumu uhlí neznamenají největší snížení emisí CO2, ale naopak, protože by se elektřina musela vyrábět jinak. S panem ministrem obecně souhlasím, že uhelné zdroje jsou špinavější, ale Česko ani Evropa v tomto ohledu klimatickou změnu nezachrání. A bez energetické soběstačnosti budeme řešit problémy, které si ani neumíme představit,“ varuje Richard Brabec (ANO).
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
