Velká analýza změn: Že nezvednou daně? ‚Lež jako věž‘

Vládní balíček velkých ekonomických reforem má ušetřit desítky miliard korun. Dostane Česko znovu do formy, tak jak si představuje premiér Petr Fiala z ODS?
Alespoň trochu. Je strašně důležité, že konečně s konsolidací veřejných financí začínáme. Je jasné, že pravičák si představuje trošku jinou konsolidaci než levičák, ale konečně začínáme. Od sněmovních voleb 2021 tady byl neustále festival výmluv – teď konečně máme nějaký jasný závazek. Jestli jsem dobře poslouchal pana premiéra, příští rok to bude minus 94 miliard, ten rok potom minus 148 miliard.

Dvě třetiny se budou škrtat z úspor na straně výdajů, jedna třetina je zvýšení daní. Když to tak zjednodušíme, porostou příjmy. Je to správný mechanismus jak k té velké reformě, k té konsolidaci, přistoupit?
Je určitě správné, že je to nějaký poměr mezi navyšováním příjmů a snižování výdajů. Znovu připomínám tu podle mě kompletně skrz na skrz prolhanou sněmovní kampaň 2021, kdy jistá část politického spektra tvrdila, že vůbec žádné zvyšování daní po zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu fyzických osob nemusí být, že se to všechno proškrtá. To byla lež jako věž.

Změny jsou skutečně obrovské. Předpokládám, že asi musely být.
Musely, ale musely být právě zasazeny do něčeho, co je reálné. Pokud někdo kandidoval s heslem: Nebudeme zvyšovat daně nebo: Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí, tak teď jsou tady vyšší daně a bude vyšší daň z nemovitostí, protože to prostě jinak nejde. Skutečně vyškrtat plus minus celý strukturální schodek 220 miliard je nemožné. To bychom opravdu stát pohřbili.

Ty změny byly představené na tiskové konferenci, která začala za 5 minut 12 a skončila asi po půl třetí, nebo možná ještě později. Trvalo to strašně dlouho…
Ano, nechalo to vzpomenout na blahé časy, nebo spíš neblahé časy, covidových konferencí Andreje Babiše, kdy ani po dvou hodinách poslechu vlastně vůbec netušíme, co je přijato, akorát víme, že to bude strašně zásadní. Konec konců i v rámci toho odkazu na covidové konference tam mnohokrát ministři říkali, že některé věci nejsou dodělány. Přitom měl být prezentován hotový výsledek, například kdy půjdou do předčasného důchodu těžké profese. To se bude muset ještě dořešit.

Chápu, že je to strašně těžké, ale z hlediska komunikace mělo být toto jedním z highlightů, z vrcholů této vlády, kdy po hodně dlouhém odkládání měli informovat veřejnost jasně, krátce, rychle, s odkazy na web: Přečtěte si to, tohle je náš návrh, jakým způsobem dát Česko do formy. Jenom to heslo Česko do formy nestačí.

Buďme fér, ta tříhodinová seance byla včetně dotazů novinářů. Samotná tiskovka by byla asi kratší. Něco jsme se přeci jenom dozvěděli a reagovala na to už i opozice nebo odbory…

Pojďme to teď probrat nějak podrobněji. Hlavní úspory mají být na straně zrušení dotací. Ty hlavní úspory má přinést škrtání dotací.

To má být dohromady asi přes 50 miliard. Je to způsob, jak skutečně ušetřit, škrtnout takhle velkou část dotací?
No to je právě to, co mi na té tiskovce trošku vadí. Čekal bych nějaký podrobný materiál, podrobnou analýzu na webu ministerstva financí. Našel jsem tam jenom několik obecných bodů, přičemž ale už jeden něco naznačuje – například že v rámci spolufinancování evropských fondů se sníží podíl národní dotace a zvýší se podíl spoluúčasti koncového příjemce. Když to přeložím do češtiny: o něco si požádáte s evropskou dotací, něco k tomu dává stát jako tzv. kofinanciér, no ale dá méně a vy si zaplatíte víc. Jakým způsobem se to dotkne již probíhajících projektů, jakým způsobem se to dotkne v jednotlivých oblastech, tak to vůbec netušíme. Víme jenom nějaké obecné sumy, ale upřímně řečeno obecné sumy jsme třeba slyšeli i o dopadech windfall tax a mnohém dalším. Takže já bych raději viděl tu konkrétní věc, aby to někdo kompetentní dokázal přepočítat a říct, jak reálně se to propíše do skutečného života podnikatelů, domácností, kohokoliv.

To máme těch cca 50 miliard. Dalších 20 miliard by měly přinést škrty provozních a mzdových výdajů. Koho se dotknou nejvíc?
No zase, omlouvám se, ale odpověď je, že nevím. Jediné, co jsem tam našel je, že se o 5 % sníží provozní výdaje v každém resortu. To je opravdu tupý škrt par excellence, protože není resort jako resort, nevíme, co to vlastně je. Ty agendy nikam nezmizí. Neslyšel jsem tam nic o tom, že by se najednou něco radikálně překlopilo třeba do digitalizace a už by to nebylo fyzicky poskytováno, takže se to dá celé škrtnout. Nic takového, prostě 5 %, což je odůvodněné v nějaké krizové situaci, ale není to dlouhodobé řešení strukturálního deficitu, protože ta agenda nikam nezmizí. Stejně tak snížit platy státních zaměstnanců o 2 %. Opět, pokud ta inflace pořád neklesla na nějaká jednociferná čísla, tak mi to přijde velmi odvážné.

Zkusím tedy další trošku konkrétnější návrh, totiž na zrušení jedné sazby DPH. Mají být pouze dvě, ve výsledku zůstane standardní jedna 21% a pak má být nižší 12%. To je z pohledu ekonomického novináře OK?
Podle mě to správné je. Skutečně obdivuji odvahu, s jakou tam seděl Marian Jurečka, protože právě on a lidovci ve vládě s Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem zaváděli tu druhou sníženou sazbu v roce 2015. Oni říkali, že bez druhé snížené sazby na léky tady ta republika nemůže žít. Teď se trošku změnily politické větry, tak říkají, že bez těch dvou sazeb to prostě nejde a ty tři byly úplný nesmysl. Já si myslím, že je to sjednocení do dvou sazeb správné.

Má to přinést zjednodušený daňový systém…
Mě trošinku překvapilo, že celkové inkaso té DPH bude nižší než bylo doposud. Možná je to dáno i tím, že se spekulovalo, že ta sjednocená snížená sazba bude na 14 %, nakonec je 12 % a to už je poměrně velký výpadek. No a pak samozřejmě musíme řešit, co tam je a co tam není. Například potraviny by do nějaké míry mohly klesnout, zlevnit. Je to ovšem otázka, jestli ty 3 % výrobci propíšou do cenovek, které vidíme v supermarketech a které pan ministr zemědělství Nekula bedlivě sleduje pod lupou.

Zvlášť jeden obchodní řetězec.
Ano, ano, nevíme, komu bude dělat reklamu příští týden, ale bedlivě to sleduji, protože jsem fanoušek slev. A z druhé strany se například léky posunou o něco výše. Takže si musíme počkat, jakým způsobem na to ty různé ty obory zareagují. Přičemž něco je vysoce konkurenceschopné, něco je zase vysoce regulované, jako například ty léky. Moc bych nečekal žádné velké změny. A samozřejmě je tam jedna věc, o které jsem zvědav jakým způsobem bude vypadat, a to je vodné, stočné a teplo. To bylo dosud nízko a teď by mělo mít 12% daň. V té chvíli, kdy ještě nemáme za sebou kompletně energetickou krizi, to zase něco může udělat. Ale já bych znovu čekal, že pan ministr financí nebo průmyslu uvede nějakou modelovou konkrétní situaci na nějakou typickou domácnost. Co nám to sebere nebo přinese? Nic takového nebylo.

Bydlení nebo stavební bydlení, co tam přesně zaznělo?
Trápíte mě, protože sám jsem nad tím, co pan ministr financí říkal, přemýšlel. Nějaké stavební potřeby na bydlení. Tak to je věc, kterou já zase potřebuji konkretizovat a ukotvit v českém zákonodárství, abych věděl, jaká daň se toho týká nebo naopak netýká. Tak zase asi si musíme počkat a znovu, omlouvám se, že to říkám, připomíná to ty nejlepší doby covidových tiskovek, kdy se pak tady pídíme po tom, co tím vlastně pan ministr myslel.

Zdraží pivo a zlevní knížky.
No, ale nezdraží tiché víno.

Zafungovala nějaká vinařská lobby?
Nepochybně ano, vždycky takové velké věci jsou pod obrovským tlakem lobbistů a nemyslím to nějak špatně. Je to projev demokratické společnosti, jenom se politici nesmí nechat přetlačit. A skutečně některé ty výjimky, ještě speciálně pokud celý konsolidační balíček je pod heslem rušíme nemilosrdně všechny výjimky, tak najednou knížky nula, některý hazard bude dražší, naopak některý hazard se posune zase někam jinam. U těch neřestí – něco více se vybere na lihovinách, ale nevybere se více právě na tom tichém vínu, což byla jedna z věcí, o které jsme dlouze několik dnů mluvili a skutečně z mého pohledu, ať mi jižní Morava odpustí, tak nulová spotřební daň není odůvodnitelná ve chvíli, kdy se opravdu všem tím konsolidačním balíčkem zdražuje život v České republice.

Korekce na mé straně. Vysvětlení, že zlevní knížky možná není úplně správné – nebude tam žádné DPH, nula procent DPH, ale je samozřejmě otázka, jestli knihy ve výsledku zlevní, nebo ne. A jedno vysvětlení k tomu tichému vínu. Tiché víno je víno, které není šumivé, když to úplně zjednoduším. Je to prostě víno.

Rušení daňových výjimek

Vy jste už nakousl zrušení daňových výjimek. Rušit se jich bude asi 22. Přinese to cirka 8 miliard. Která je ta nejzásadnější, která zmizí?
Určitě z toho, co si všimne každá domácnost, každá rodina, tak je to snížení slevy na nepracující manželku, ale samozřejmě může být i na manžela, což je něco, co opravdu nemá v této chvíli úplně důvod. Já bych byl v tomto klidně i pro zrušení. Myslím si, že ta sociální politika maminek s malými dětmi nebo někoho, kdo ošetřuje dlouhodobě nemocného, by měla být řešena jiným způsobem, než touto daňovou slevou. Tak to je určitě něco, co pocítí kdekdo. Pak tam bylo zrušení školkovného, to bylo něco, co hodně nabylo na důležitosti ve chvíli, kdy byl nedostatek školních zařízení. Stát se při tom snažil nějakým způsobem ulevit. Je otázka, jestli to se změnilo, ale skutečně je pravda, že to nabylo do poměrně velkých rozměrů.

A ještě sleva na dani na studenta?
A to je velká otázka. Já už si dlouhodobě myslím, že zrovna mladí by se mohli v této republice trošinku více ozvat, protože některé změny nejsou rozhodně v jejich prospěch. Teď se dostáváme i ke škrtnutí této slevy. Ona není velká, ale upřímně řečeno té pomoci studentům tady mnoho není.

K tomu konkrétnímu zvyšování daní – zvýší se daň z nemovitosti, daně z příjmu firem. Na to se sahat přece nechtělo?
Opravdu tohle už je poměrně velké, jestli jsem dobře poslouchal pan ministr Stanjura, který byl do této chvíle radikálním odpůrcem zvyšování daně z nemovitosti, protože to prý výrazně poškodí veškeré nájemníky a ničemu to nepomůže a je to nespravedlivé, tak oznámil, že chystá dodatečný výběr až 9 miliard, to už je dost. A co se týče toho zdanění firem, tak tam mi přijde dost neuvěřitelné, že to pravděpodobně není vůbec prodiskutované s podnikovou sférou v České republice. 2 % už není málo, to je nějakých 20–25 miliard. No a zase je potřeba mít nějaké modelové situace. Vedle v Polsku je 19% daň, v Maďarsku je 9%. No já bych byl nerad, aby se některé ty provozy přesouvaly do Polska, protože v České republice to není tak výhodné.

Není to přece jenom tak, že oni – současná vláda – v té době, kdy to slibovali, kdy ještě nebyli vládou, ale šli s tím, že nechtějí zvyšovat daně do voleb a pak po volbách slibovali, že nebudou zvyšovat daně, že prostě byli v situaci, kdy skutečně to, aby se daně nezvyšovaly, tak chtěli? A teď jsou v situaci, kdy máme bezprecedentní ruskou invazi na Ukrajinu, musely tady být výdaje, o kterých nikdo předtím nevěděl, a teď jsme v momentě, kdy se topíme v dluzích, musíme to nějakým způsobem řešit, tak se prostě musí sáhnout i na ty daně.
S tím bohužel nemůžu souhlasit. Kdyby ta předvolební kampaň 2021 byla před zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmu fyzických osob, tak se o tom dá diskutovat, ale ona byla potom. Už tehdy bylo jasné, že tady bude každoroční výpadek kolem 100 miliard a nepočítám ještě další zrušené daně, jako daň z nabytí nemovitostí a další věci. A nikdo neřekl, jakým způsobem těch 100 miliard z toho státu vyškrtá. To je ten slavný strukturální schodek. Dělá to více než polovinu strukturálního schodku, který si táhneme každý rok a na to nemá žádný vliv zešílení Vladimira Putina a jeho invaze na Ukrajinu. To si táhneme každý rok a skutečně nemůžu to označit jinak než jako lež. Ale abych byl pozitivní, tak chci říct, že jsem moc rád, že ač to trvalo dlouho, trvalo to skoro dva roky, konečně tu lež prolamujeme a začínáme si nalévat čistého vína a zkoušíme nějakým způsobem ty rozevřené nůžky příjmů a výdajů zase secvaknout k sobě. A za to si vláda zaslouží na druhou stranu podporu.

Někteří členové Národní ekonomické rady vlády, kteří byli na té tiskové konferenci, tak dávali kredit vládě za to, jak posunula důchodovou reformu, že se tady konečně začalo s důchody něco dít. Vidí to stejně i David Klimeš?
Ano, určitě. Jak ten konsolidační balíček veřejných financí považuji v mnohém za nedotažený, tak jakkoliv důchodová reforma také není hotová, tak prostě ať tam někomu něco vadí nebo nevadí, tak je to vlastně nejvýraznější oznámená reforma od těch nešťastných a špatně provedených Nečasových reforem před více než deseti lety. A jsou tam některé věci, na kterých se určitě shodneme všichni, nebo mnozí, protože konec konců se v těch všech důchodových komisích traktují už několikrát. A to je, že by tady měl být posun věku odchodu do důchodu. Vláda se nakonec lekla toho, aby oznámila to číslo 67, 68. Takže pan ministr práce Jurečka se z toho tak trochu vyzul, abych to řekl slušně, tím, že vždycky pro tu kohortu padesátníků se bude nově oznamovat, jakým způsobem později odejdou do důchodu. A že to prodloužení nebude více než o dva měsíce.

No ale upřímně řečeno, to není nic jiného, než co tady schválila Nečasova vláda, to automatické prodlužování věku pro odchod do důchodu.

Pak jsou tam další pozitivní věci, že bude nějaký garantovaný důchod. On má být 20 %.

…průměrné mzdy.
Ten základ je někde kolem 12 %, to je opravdu pár korun. Bude 20 %. Je to na diskuzi, asi někdo z levice bude chtít, aby to bylo výše, někdo z pravice s tím bude spokojený, ale dobře, že se to zvyšuje. A z těch dalších věcí, které jsou v té důchodové reformě, tak mně přijde hodně podstatné, že se doufám více bude oceňovat péče. Nejenom péče o děti, to si nejčastěji představíme, ale i péče o potřebné tím, jak stárne naše společnost. Často to budou naši rodiče, prarodiče, někdo, kdo je nějakým způsobem handicapovaný. A jestli jsem to dobře poslouchal, tak do té náhradní doby pro důchodový věk, to znamená, že nepracujete v nějaké klasické práci, ale staráte se, tak to bude započítáno, jako kdybyste měl průměrnou mzdu. To je poměrně velká změna a jsem rád, že to je do toho začleněno; navrhovalo to už mnoho důchodových komisí. A těch dalších věcí, které jdou dobrým směrem, je tam ještě více.

Abych vypíchl jednu věc, se kterou naopak velmi nesouhlasím, tak to je zachování výchovného. To je ta pětistovka nově zavedená typicky pro maminky za každé vychované dítě. Když jde o dvě děti, je to tisícovka. Ten argument, že tím se pomáhá nízkopříjmovým důchodkyním, je falešný, protože za 20 miliard se pomáhá i těm, kteří mají slušný důchod.

Tak jak se to dá řešit jinak?
Jednoduché řešení je se podívat na to, čemu říká ministr garantovaný důchod, to znamená nějaká ta podlaha a strop a ten strop navýšit trošinku více. Tím pádem konečně vyřešíme nedůstojné důchody někde okolo 10 tisíc, ze kterých se nedá vyžít, protože ten strop bude výše. Tím se pomůže nízkopříjmovým, ale nemusíte doplácet pětistovku, tisícovku k těm vysokopříjmovým důchodům. A samozřejmě mnozí otcové, dědečkové se můžou ptát, aha, tak já jsem se vůbec o to dítě nestaral?

Vyšší odvody pro OSVČ. Je to konečně férový způsob, jak dojít k nějaké spravedlnosti mezi OSVČ a zaměstnanci, nebo je to zasednutí vlády na drobné živnostníky?
Já oceňuji odvahu, že se do toho pustili. Prostě dlouhodobě víme, že s tím, jaké poměrně nízké odvody odvádí OSVČ, tak z toho nikdy žádný hezký důchod nebude.

Na druhou stranu mohli investovat sami…
Tak já chci vidět tu studii, která dojde k tomu, že to bude fungovat. Stát má nějakou sociální povinnost a jedna z těch sociálních povinností je, pokud garantuje nějaký minimální důchod, tak také na něj vybrat, protože pak jsou ti lidé černí pasažéři. A v tomto je skutečně nějaký posun směrem nahoru podle mě správný. Jestli má být 25 % na těch 40 % vyměřovacího základu je otázka.

Poroste po dobu tří let, ne nárazově.
Je to tak. Zase si myslím, že je to něco úplně jiného pro ty úplně nejníž, kterým se opravdu najednou ten odvod zdvihne z nějakých dvou a půl tisíc, ale z třeba na 4 a půl tisíce, to není málo. Ale pro ty, kteří opravdu hodně žijí z toho švarcsystému a vydělávají hezké peníze, tak tam vůbec nevidím žádný problém. A to sbližování odvodu OSVČ a zaměstnanců je, myslím, trend, kterému se nemůžeme vyhnout. Byť si rozhodně nemyslím, že by OSVČ měli mít stejnou daňovou a odvodovou zátěž jako zaměstnanci.

Co to bylo za čtvrtek? Petr Fiala říkal, nečekáme slova chvály, nečekáme masivní pochopení.
Já jsem šťastný, že po dvou letech politického marketingu bez obsahu tady konečně máme na stole nějaký materiál; který určitě podle mě není ani z poloviny hotový. Všechno se to bude dodělávat v parlamente a ten výsledek může být úplně jiný nakonec. Ale zaplať pánbůh, že po tom zešílení ve sněmovní kampani 2021 se v roce 2023 zase vracíme k nějaké realistické, reálné debatě, na konci které, doufám, budou zase ty schodky, na které bylo Česko zvyklé dekády předtím. To znamená jednotky miliard, desítky miliard. Já bych samozřejmě byl šťastný, aby to byly přebytky v dobrých letech a nuly v těch horších letech, ale tak jsem realista.

V podcastu byly kromě zvuků Českého rozhlasu dále využity zvuky z České televize a z tiskové konference vlády České republiky.