Výpočet důchodů je složitý. Pro rozhodování Ústavního soudu to bude zásadní, míní novinářka Procházková
Ústavní soud projednal stížnost poslanců hnutí ANO na zrušení novely zákona, která pokrátila loňskou mimořádnou valorizaci penzí. Soudci vyslechli ministry financí a sociálních věcí a stanoviska expertů: „Ústní jednání mělo sloužit ke zjištění věcí, nad kterými si Ústavní soud neví rady. Moc jsme se toho nedozvěděli o právních argumentech,“ shrnuje ústavní právnička a zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt Andrea Procházková.
Se svými argumenty předstoupili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Procházková se přitom pozastavuje nad tím, že možnost vystoupit nevyužila Alena Schillerová (ANO), od níž se čekalo, že bude hlavním mluvčím stěžovatelů.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Andrea Procházková, právnička a zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt
„Právní otázka spočívá v tom, zda nebyl zneužit stav legislativní nouze. Vláda argumentuje značnými hospodářskými škodami, kdyby nezakročila, vyšel by prý rozpočet do roku 2023 na více než 200 miliard korun. Ústavní soud teď bude posuzovat, jak moc velký zásah do legislativního procesu by to byl. Všichni se shodují, že to nebylo ideální, ale to ještě nemusí být protiústavní,“ podotýká Procházková.
Ekonomickou situaci před soudem přibližoval například předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, což je podle novinářky důležité pro legitimitu rozhodnutí soudu. „Soudci se ptali, jak moc byla inflace předvídatelná a zda mohla vláda jednat dříve,“ dodává.
Sociální dilema
Druhým argumentem opozice je, že došlo k porušení legitimního očekávání důchodců, že budou mít zvýšený důchod. Procházková s odkazem na výpověď Jana Hřiba z legislativního odboru ministerstva práce a sociálních věcí poznamenává, že výpočet důchodu je složitý, což se týká i výše mimořádné valorizace. To by prý pro rozhodnutí soudu mohlo mít zásadní význam.
Chybovala vláda s důchody? Ústavní soud vyslechl Jurečku, Stanjuru a další. Verdikt odročil na neurčito
Číst článek
„Spor je o to, zda legitimní očekávání důchodců, ten jejich nárok vznikl v lednu, anebo v březnu. Proto se soudci ptali, jak jednoduché je spočítat si důchod a jak legitimní očekávání vypadá. Bude to složité, podle některých nálezů Ústavního soudu je to protiústavní, podle jiných to tak ale být nemusí,“ zamýšlí se Procházková.
Podle ní je spíše pravděpodobné to, že soud vládu pokárá, ale není jisté, že normu zruší jako protiústavní, a to i s ohledem na ekonomické dopady takového rozhodnutí.
Konečný verdikt prý bude významný i z hlediska sociálních práv, k nimž Ústavní soud v minulosti přistupoval poměrně zdrženlivě.
„Předseda Josef Baxa mi v rozhovoru říkal, že Ústavní soud si bude muset domyslet novou doktrínu, protože svět kolem nás se změnil,“ popisuje s tím, že je otevřené, zda to povede k ještě větší zdrženlivosti v ochraně sociálních práv, anebo naopak k jejich důraznějšímu prosazování.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
