Zastánci koruny často argumentují autonomií, reagujeme díky ní na konkrétní situace, říká ekonom
Téměř přesně rok vládne české monetární politice Aleš Michl společně s obměněnou bankovní radou. Po strategii zvyšování základních úrokových sazeb, kterou ordinovala Česká národní banka vedená Jiřím Rusnokem, přišla strategie stabilizace těchto sazeb. Byl to správný postup? Měla centrální banka ještě zpřísňovat měnovou politiku?
Ani bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok nedokázal vyčíslit, o kolik rychleji by inflace v Česku klesla, pokud by před rokem bankovní rada pokračovala ve zvyšování sazeb. Má ale jasno v tom, že by to bylo lepší.
Podle Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně by ale musela být nominální úroková sazba razantně vyšší než o nejčastěji spekulovaných osm procent.
Také se často objevuje argument, že jsme si inflaci vytvořili a zadělali si na ni v době covidové pandemie, kdy vláda štědře kompenzovala omezování fungování podniků. „Vláda byla určitě tím, kdo přitápí pod kotlem.“
Česko by s eurem zvládlo inflaci lépe. Že do eurozóny nevstoupilo, je vina politiků, říká Švejnar
Číst článek
„Kromě toho, že tam byly vytvořené úspory, tak ta krize nezasáhla očistný proces v ekonomice a ty úspory, které se tam vytvořily, v okamžiku zvýšené spotřeby a potom i v důsledku fiskální expanze státu přispěly k růstu cen,“ vysvětluje Lacina.
Česko patřilo k zemím, které začaly úrokové sazby zvyšovat mezi prvními, což bylo podle Laciny správně. „Zastánci české koruny mají silný argument, že máme díky existenci české koruny a ČNB autonomii a můžeme reagovat na konkrétní situace v ČR, což ČNB v té době využívala.“
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu, který najdete nahoře ve článku.
