Tomu odpovídala i scéna ze Spojeného království. Odstavený ambasador veřejně vyslovil podporu legálně zvoleným zástupcům své země, což doprovodil gestem tří zdvižených prstů, které spojuje odpůrce junty, a nově pověřeným chargé d’affaires na velvyslanectví se stal dosavadní vojenský přidělenec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Barmský diplomatický puč v Londýně

V dramatu na barmské ambasádě nelze přehlédnout dva důležité rysy. Za prvé, událo se na diplomatickém zastoupení, které je klíčové jednak vzhledem k postavení a vlivu Londýna jako takového, jednak vzhledem k historickým vazbám obou zemí, protože Barma byla více než 120 let britskou kolonií.

Za druhé, celý incident staví vládu premiéra Borise Johnsona do prekérní situace. Británie, stejně jako řada jiných demokratických zemí, odsoudila generálskou juntu, vyhlásila na její představitele sankce a vyzvala pučisty, aby umožnili návrat civilní vlády složené na základě loňských listopadových voleb, v nichž zástupci stran spjatých s armádou drtivě propadli.

Zranitelné místo

Britský Foreign Office nyní musí řešit, zda akceptuje zástupce pučistů, které oficiálně odsoudil. Ministr Dominic Raab sice opětovně odsoudil násilné potlačování protestních demonstrací v Barmě, vzdal hold sesazenému velvyslanci a jeho odvaze, ale o tom, zda by nehodlal uznávat nového diplomatického zástupce, se nezmínil.

Tak jako v mnoha jiných případech nakonec převáží pragmatismus, protože nadále uznávat odstaveného ambasadora by se rovnalo faktickému přerušení oficiálních vztahů, což bývá až krajní možnost. Londýn bude spíše sázet na zvyšování nepřímého tlaku jako třeba rozšiřování dosavadních sankcí.

Citlivým místem barmských pučistů jsou jejich ekonomické zájmy, protože generálové prostřednictvím členů svých rodin ovládají významné a hlavně výnosné obchodní společnosti jako Myanma Economic Holdings Limited nebo Myanmar Economic Corporation. Jejich záběr sahá od těžby surovin přes turistiku až po telekomunikace, přičemž v posledním případě se výrazně prolínají bezpečnostní a obchodní zájmy.

Zpráva OSN už před dvěma roky konstatovala, že oba konglomeráty ovládají více než stovku firem, přičemž další možné pobočky či podřízené složky se nepodařilo dohledat.

Generálové si uvědomují, že tyto struktury představují jejich zranitelné místo. Po letošním 17. březnu, kdy byly na pučisty vyhlášeny zahraniční sankce, vojenský šéf Min Aung Hlaing nechal jména svého syna a dcery jako ředitelů některých těchto společností z obchodních rejstříků vymazat.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít