Konkrétně ta první přiletěla z Varšavy, kde prezidentský mandát ve volbách obhájil Andrzej Duda, spojenec Jaroslawa Kaczynského. To znamená, že se ve Visegrádské skupině upevnil silný dvojblok Polsko – Maďarsko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Na summitu vyšlo najevo, jak je Visegrád nebezpečný

Což bylo vidět už na víkendovém summitu EU, který jednal o sedmiletém rozpočtu i balíku peněz na obnovu ekonomik po koronaviru. Viktor Orbán tam tvrdě vzdoroval všem, kdo chtěli podmínit vyplácení evropských miliard dodržováním principů vlády práva, a polský premiér Mateusz Morawiecki se za něj jednoznačně postavil.

To je ovšem téma, v němž nemají premiér český ani slovenský nejmenší důvod si pálit prsty, když chtějí získat do národních rozpočtů co nejvíc peněz za co nejvýhodnějších podmínek. Že v tomto bodu nebude podporovat postoj visegrádských kolegů z Polska a Maďarska, prohlásil Andrej Babiš už před začátkem summitu.

Zájmy čtyř zemí visegrádského spolku se rozcházejí už nějaký čas, ale právě kolem zásadních bruselských jednání o obnově ekonomik a o budoucnosti unie to už bije do očí. A klade před Česko naléhavě otázku, zda spolek neopustit, když jde proti jeho zájmům. O Slovensku platí totéž.

Visegrád zakonzervovat

Když se objevil první návrh Evropské komise o rozdělení peněz, Polsko bylo všemi deseti pro, neboť bude třetím největším příjemcem: po Španělsku a Itálii. I Slovensko bylo spokojené se svými více než osmi miliardami eur. Andrej Babiš i další premiéři se naopak opřeli do kritéria, podle něhož by se měla část peněz čerpat s ohledem na nezaměstnanost v letech před koronavirem.

Převzato z Plusu

Pravidla se tedy částečně změnila, což poškodilo Slovensko – které mělo před koronakrizí nezaměstnanost dost vysokou – téměř o dvě miliardy eur. Ale i tak slovenský premiér Igor Matovič se skřípěním zubů souhlasil, protože země chce čerpat rychle, byť třeba o něco méně. Maďarsko si takřka proti všem hlídá už zmíněnou tezi, že čerpání peněz a dodržování principů vlády práva jsou dvě věci, které se nesmí spojovat.

Kde je nějaký smysl držet se pohromadě, když zájmy jednotlivých členů se diametrálně rozcházejí? Proč se Česko (a také Slovensko) nespojuje se zeměmi s podobnou pozicí, jako je třeba Portugalsko, ale i Španělsko a Francie?

Porovnejme Visegrád s jinou čtyřčlennou skupinou, tak zvanými šetrnými státy. Před summitem i na něm vystupovaly Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko srozumitelně a společně. Chtějí snížit rozdělovaný balík peněz, dát méně přímých dotací a více půjček. Jako velkým plátcům do evropského rozpočtu jim každý rozumí, i když s nimi nemusí souhlasit.

Zdá se, že nadešel čas zakonzervovat Visegrádskou skupinu v podobě občasného setkání prezidentů (Zuzana Čaputová promine) a obnovit ji, až to bude opět dávat smysl, jakým bylo společné směřování do EU – korunované v roce 2004 úspěchem.

Byly časy, kdy oslabovat Visegrád znamenalo, že člověk nemá srdce. Ale trvat na Visegrádu v létě 2020 může jen ten, kdo nemá rozum.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít