Česká republika se při vstupu do EU 1. května 2004 také zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu. To znamená, že už „nesprintuje“, řečeno slovy ministra, osmnáct let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Proč mudruje Česko o přijetí eura už osmnáct let

Přibližování eurozóně opravdu není žádný závod, každá země má jiné ekonomické podmínky a měla by si rozvážně vybrat pravou chvíli. Česko také aktuálně nesplňuje tak zvaná maastrichtská kritéria – tedy maximální výši schodku státního rozpočtu, míru inflace, stabilitu měnového kursu a další podmínky vstupu do exkluzivního klubu.

Pandemie a válka českou ekonomiku a státní finance zle rozkývaly, takže není divu. Jenomže za osmnáct let politického švejkování kolem eura se svět dramaticky změnil, a válka na Ukrajině je toho nejvýraznějším příkladem.

Být u klíčových jednání

A třeba automobilka Škoda Auto přejde na euro jako funkční měnu příští rok, protože je pro ni zásadní právní a ekonomické prostředí eurozóny, kam vyváží podstatnou část výroby a odkud nakupuje suroviny i díly.

Už vloni v létě podle dat České národní banky byla poprvé v historii polovina firemních úvěrů v eurech, protože jsou pro podniky výrazně levnější. Jak upozornil v Českém rozhlasu Plus investiční bankéř Ondřej Jonáš, v Česku už de facto existuje hybridní nebo duální měnový systém. A velmi opatrná vláda Petra Fialy plánuje možnost vést účetnictví a platit daně v eurech od roku 2024!

Vloni, čtyři měsíce po začátku války při zatím posledním výzkumu Eurobarometru podpora přijetí eura v Česku výrazně meziročně vzrostla o 11 procentních bodů na 44 procent, proti byla stále polovina obyvatel.

Rozhodování o euru je podobné rozhodování o dvou procentech HDP na obranu. Česko takový závazek přijalo, nejde o zvažování jen vojenské, ale spíš politické, stejně jako verdikt o euru nebude jen ekonomický, ale výsostně politický.

A když si vláda napsala do programu, že dvou procent na obranu dosáhne do roku 2025 a nyní termín ještě o rok zkrátila, vůbec to neznamená, že najednou má stát víc peněz, naopak, nebo že by armáda zázračně pokročila ve schopnosti nakupovat zbraně efektivně. Ale zásadně se válkou na Ukrajině změnily souvislosti.

Pokud by vláda postupovala stejně zodpovědně i v případě eura, stanovila by si jako prioritu splnění kritérií pro vstup do eurozóny a popsala cestovní mapu k cíli.

V průběhu úspěšného českého předsednictví v Radě EU jistě premiér Fiala i další členové vlády viděli, jak životně důležité je být jako partner u stolu, kde se rozhoduje o zásadních bezpečnostních a ekonomických záležitostech Evropy. Jenže bez členství v eurozóně nebude Česko nikdy u všech takových klíčových jednání – stejně jako Maďarsko a Polsko.

Kdyby toto poznání dokázalo změnit zastydlé předsudky o euru především v ODS, důležitý běh na dlouhou trať by mohl odstartovat.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít