Je Česko země (ne)přátelská k dětem?

Česká pobočka UNICEF v úterý spustila online průzkum, jehož cílem je zjistit, zda je Česko přátelské k dětem. Žáci a studenti se v něm vyjádří k tomu, jak se jim v jejich zemi žije, co chtějí změnit a co by si pro sebe i svoji vlast do budoucna přáli. Nepřímo tak odpoví například na vládní škrty ve školství.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První září v ruské škole

Na psychický stav nejmladší generace má hlavní vliv rodina, takže pokud nefunguje, má vztahové, finanční nebo bytové problémy, dramaticky to poznamenává křehkou dětskou duši. (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Je to užitečný počin, neboť existuje mnoho důvodů, proč si myslet, že děti tady nemají na růžích ustláno. Ne že by strádaly, trpěly hlady nebo nebyly v bezpečí, ale jaksi nejsou šťastné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Perknerová: Je Česko země (ne)přátelská k dětem?

Proto se třeba tolik odborníků věnuje zlepšení klimatu ve školách, kam kluci a děvčata nechodí rádi. Ačkoliv se v přístupu učitelů k žactvu opravdu mnohé změnilo, pořád spoustu školáků z představy hodin strávených ve třídě bolí žaludek.

Na psychický stav nejmladší generace má hlavní vliv rodina, takže pokud nefunguje, má vztahové, finanční nebo bytové problémy, dramaticky to poznamenává křehkou dětskou duši. V domácnostech je stále méně peněz na sport a kulturu, rodiče nahrazuje komunikace na sociálních sítích.

Restart Česka

Ani vnější okolnosti typu válečných konfliktů nepřispívají k pohodovému rozpoložení. „Děti tvoří čtvrtinu naší populace. Žijí s námi již teď a záleží na tom, jakou životní zkušenost si vytvářejí. Při rozhodování na ně ale často zapomínáme,“ míní ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

Česko trpí nedostatkem psychologů. Na místo pro dítě v poradně se čeká několik měsíců

Číst článek

A to zcela sedí i na současnou vládu. Její kroky se soustřeďují na zlepšení stavu veřejných financí, vyzbrojování, pomoc ukrajinským uprchlíkům či dostavbu jaderných bloků.

Vše se prezentuje jako nezbytné aktivity pro zajištění dobré budoucnosti našich dětí a vnuků, restart Česka, jež by zase mělo být ve formě. Jenže málokterého ministra zajímá, co tomu říkají ti, kteří zatím nemají volební právo nebo k urnám nechodí.

Pokud se podíváme na resort, který má mládež dokonce ve svém názvu, tak mnohé pohlcuje beznaděj. Podíl školských výdajů na HDP od roku 2021 klesá, příští rok možná pod čtyři procenta.

Ber, kde ber

Spolek Pedagogická komora bije na poplach, neboť kraje obdrží v příštím roce na školství téměř o 15 miliard korun méně než letos, takže dojde k dalšímu propadu reálných mezd pedagogů.

Dětský psycholog: Odborníků bude stále málo. Dětem ale můžeme pomoci i respektem a milým chováním

Číst článek

Učitelská platforma ve své zprávě sděluje, že učitelé ještě nikdy nebyli cílem tak setrvalého dehonestování ze strany jejich ministra. Je přesvědčena, že Mikuláš Bek kantory a jejich oprávněné nároky neustále zpochybňuje, nechce pochopit přímou souvislost mezi investicemi do vzdělávacího systému a jeho kvalitou.

Bývalý rektor Bek přišel do vlády z prosperující Masarykovy univerzity, která si umí zajistit slušné příjmy z různých zdrojů. To v základním a středním školství není možné, avšak šéf státní kasy žádá škrty ber, kde ber. A tak Bek bere, třeba šest miliard dotací na reformu regionálního školství.

K nervní generaci dětí a teenagerů se tudíž přidává roztrpčený pedagogický sbor. Na dotaz, jak se žije dětem v Česku, prozatím moc pozitivních odpovědí není. Uvidíme, jak to zhodnotí ti, jichž se to přímo týká.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme