Vystřídal ho poslanec Vladimír Balaš, ministr bez znalosti regionálního školství, který neobstál při vyjednávání peněz na vzdělávání. A byl smutnou ukázkou personální impotence hnutí STAN.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Hnutí STAN je už třetí rok zodpovědné za školství, výsledky jsou chabé

Po deseti měsících odstoupil ze zdravotních důvodů a funkce se ujal bývalý rektor Masarykovy univerzity, senátor a v té době ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Také on pohořel ve snaze vybojovat slušný rozpočet na vzdělávání pro rok 2024. V prvním návrhu mu ministr financí Zbyněk Stanjura za ODS dokonce sebral z roku na rok 29 miliard – vládní prioritě první třídy! To se nedalo vnímat jinak než vzkaz ODS koaličnímu partnerovi, že je slabý.

Přitom Starostové mají ve sněmovně 33 poslanců, druhý největší koaliční klub po ODS, která získala jen o jeden mandát víc. Je to tedy zřetelné selhání vedení STAN, ač jejich řadoví členové nesou zodpovědnost v mnoha obcích, které jsou zřizovateli základních škol.

Ministrova vyjednávací pozice

Bek nakonec získal pár miliard navíc, ale při vyjednávání nebyl schopen se zastat ředitelů, učitelů, nepedagogických pracovníků, navrhoval například – jako ministr za starosty – aby se placení školníků, uklízeček a kuchařek převedlo ze státu na obce, bez důkladné přípravy... Vše skončilo stávkou, do níž se zapojily tři čtvrtiny škol.

Výsledkem práce všech tří ministrů je, že se minimálně o rok zpozdí nové učební programy v základních školách, ono tolik potřebné provzdušnění učiva. Vysvědčení pro STAN je v polovině funkčního období vlády nanejvýš dostatečné.

Letos se zlepší jen v případě, že se Starostům povedou dvě věci – první je určitě rozpočet školství na rok 2025. Nejzřetelněji je vidět, jak tady vláda škrtí výdaje, když se porovnají s HDP. V programu Fialův kabinet slibuje, že bude tento poměr držet alespoň na úrovni vyspělých zemí, v koaliční smlouvě je i konkrétní číslo – 5,2 procenta.

V roce 2024 se podíl snížil pod 4 procenta a podle rozpočtového výhledu bude pád další dva roky pokračovat. Aspoň na zastavení poklesu by mělo školství dostat o desítky miliard víc než letos. Jiný výsledek by byl další ostudou vlády, a především hnutí STAN.

Vyjednávací pozici Mikuláši Bekovi teď ovšem výrazně zhoršil předseda STAN a první místopředseda vlády Vít Rakušan, který začal provozovat koaliční rebelii.

Druhý úkol se týká právě přijímaček – ministr Bek by měl usilovat nejen o změnu jejich technického provedení, ale také obsahu. Za rok se to stihnout dá.

To by ovšem STAN na nejvyšší politické úrovni musel na zlepšení vzdělávání tvrdě pracovat. Jeho předseda Rakušan, původním povoláním středoškolský pedagog, teď ale jezdí po hospodách v chudých krajích, kde vysoké procento žáků nedokončí ani základní školu, aby si udělal kampaň na sociálních sítích.

To je – mírně řečeno – velmi nevkusné.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít