Jako zázrak. Německo zastavilo inflaci

Ani není nutné chodit do supermarketu, ani se nemusí jezdit autem k pumpě. Temné myšlenky o nezvladatelném cenovém růstu probouzí samotný pohled na číselnou křivku, jak každý měsíc zrychluje inflace. Jedenáct procent, dvanáct a půl, čtrnáct a naposledy šestnáct procent za květen. Při publikaci každého nového čísla neopomenou analytici dodat, že tak rychlý nárůst cen opravdu nečekali.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milon eur

Milon eur | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Teď došlo k překvapení také v Německu. Analytici nečekali, že meziroční míra inflace poklesne, přesto právě to se v červnu přihodilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Jako zázrak. Německo zastavilo inflaci

Zboží proti loňsku podražilo o 7,6 desetin procenta, tedy o tři promile méně, než tomu bylo v květnu. Tak nezvladatelná inflace nevypadá.

Vyplatí se i delší pohled proti proudu času. V únoru byla německá inflace na pěti procentech. Vyrostla v březnu po vpádu Rusů na Ukrajinu a od té doby se drží mezi sedmi a osmi procenty.

Experti varují, že všechno nemusí být tak růžové, protože pár desetin procenta z červnové inflace srazila opatření spolkové vlády.

Tedy snížení spotřební ceny benzínu v přepočtu o osm korun za litr a zavedení devítieurového lístku, se kterým je možné jezdit bez omezení celý měsíc regionálními vlaky i městskou dopravou. Až v září přestanou opatření platit, inflace dosáhne nového vrcholu.

Kde jsou rozdíly?

Z českého pohledu ovšem platí, že opatření proti drahotě nejsou v Německu razantnější než u nás. Proto by bylo užitečné vysvětlit, proč německá inflace neroste jako ta tuzemská, najít odpověď však není snadné.

K poklesu cen nemovitostí dojde. Spíše ale očekávám jejich stagnaci, míní bývalý guvernér Rusnok

Číst článek

Ceny energií vyrostly v obou zemích stejně, přetrhané dodavatelské řetězce poškozují obě průmyslové země podobným způsobem, oba státy pumpovaly do rodinných rozpočtů covidovou pomoc a ani měnové kurzy se nezměnily.

Cestu k odpovědi může naznačit detailnější pohled na ceny v Německu. Za březnový nárůst inflace tam mohou jednoznačně energie, jejichž ceny od té doby nerostou. Z šesti na dvanáct procent sice vyskočila inflace u potravin, ovšem u ostatního zboží a služeb růst cen naopak zpomalil.

Jednou větou: Zdražení plynu, nafty a elektřiny u sousedů nezafungovalo jako výstřel z Aurory, po kterém začali s odkazem na vyšší energetické náklady zdražovat všichni, co to dá. Naopak v Česku skoro všichni začali zdražovat skoro všechno.

Proč němečtí výrobci a obchodníci nepřenesli své vyšší náklady na zákazníky, když jejich čeští kolegové to dělají bez jakýchkoli skrupulí, a také proč jsou na to čeští zákazníci ochotní přistoupit, tak zní otázka.

Němci přesně před 99 lety zažili traumatickou zkušenost hyperinflace. Tehdejší zdražení o deset miliard procent uvrhlo do chudoby skoro každého včetně obchodníků, kteří tehdy zdražovali. Byla to drsná zkušenost, dnes se ovšem vyplácí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme