Žalující občané tvrdí, že Trump se nemůže ucházet o úřad prezidenta, protože 14. dodatek Ústavy Spojených států diskvalifikuje všechny představitele státní moci, kteří se účastnili povstání proti ústavnímu pořádku nebo pomáhali nepřátelům země, ačkoliv složili přísahu, že budou ústavní pořádek země chránit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Trump čelí další soudní výzvě, tentokrát ústavní

Ústava ale neříká, jakým způsobem lze tento zákaz, který se stal součástí 14. dodatku ústavy po občanské válce v druhé polovině 19. století, prosadit. Žaloba občanů v Coloradu tedy testuje neznámý politický a ústavně-právní terén.

Je navíc téměř jisté, že i kdyby soud žalobcům vyhověl, případ poputuje v Coloradu k odvolacímu soudu, a odtud téměř jistě k Nejvyššímu soudu Spojených států.

Složité bude už samotné dokazování, protože Trump sice promluvil k davům, které se 6. ledna 2021 shromáždily ve Washingtonu, vyzýval je, aby bojovaly proti výsledkům voleb, a dokonce je nasměroval k pochodu ke Kapitolu, sídlu amerického Kongresu, ale nevyzýval přímo k násilí.

Výhodou je čas

Právníci zastupující žalující občany budou nicméně argumentovat, že Trump vyzval k násilné vzpouře implicitně, když už ne explicitně. Z jeho výroků lze prý dovodit, že vzpouru fakticky inicioval.

Jistým problémem pro žalobce je skutečnost, že Sněmovna reprezentantů sice několik dní po událostech ze 6. ledna 2021 Trumpa obžalovala v procesu impeachmentu, ale žaloba pak narazila v Senátu, kde měli většinu republikáni.

Senát tak nevyužil svého práva nejen Trumpa sesadit z postu prezidenta, ale také mu zakázat, aby mohl v budoucnosti být držitelem jakékoliv veřejné funkce.

Před soudem v Coloradu určitě zazní argumenty, že odmítnutí žaloby v Senátu bylo způsobeno spíše tím, že to několik dní před oficiálním odchodem Trumpa z funkce už nedávalo smysl.

A právníci budou připomínat, že vyšetřovací komise Sněmovny reprezentantů, která byla ustavena demokratickou většinou, nashromáždila mnoho důkazů, které prokazují, že Trump byl iniciátorem vzpoury.

Do dokazování může teoreticky ještě také vstoupit rozsudek v soudním procesu, v němž Trump bude čelit na základě žaloby speciálního vyšetřovatele možnému trestnímu postihu za jeho roli v událostech ze 6. ledna 2021.

Je ale pravděpodobné, že Trump nakonec na základě 14. dodatku nebude možnosti kandidovat na prezidenta zbaven. Hraje mu do rukou čas.

Soud či volby?

A i kdyby celý případ doputoval až k Nejvyššímu soudu ještě před volbami v příštím roce, má exprezident v Nejvyšším soudu několik spojenců, včetně těch, které nominoval.

Žaloba ale může mít pro Trumpa nepříjemné politické důsledky. Vedle 91 obvinění, kterým čelí v dalších soudních procesech, bude nově čelit – v mediálně hojně sledovaném případu – i žalobě svého druhu ústavní.

Ta se ho nesnaží potrestat vězením, ale jen aktivovat ustanovení ústavy, které by mu znemožnilo kandidovat. Tento ústavní argument může oslovit i část Republikánské strany.

Všechna soudní řízení s Trumpem, která se už rozběhla, nebo brzy začnou, zatím neotřásla jeho postavením mezi republikánskými voliči.

Je sice pravda, že v posledních průzkumech začala růst podpora pro bývalou velvyslankyni USA v OSN Nikky Haleyovou, která zřejmě ještě posílí, až budou odstupovat z republikánských primárek kandidáti, kteří si uvědomí, že nemají šanci v primárkách uspět.

Haleyová proti Trumpovi nejnovější soudní proces nejspíš využije. Zatím ale všechno nasvědčuje tomu, že největší šanci vyzvat v prezidentském klání Joea Bidena má nadále právě několikanásobně trestně stíhaný Trump.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít