Francie by se zvolením populistické, demagogické nacionalistky byla ocitla v kategorii „neliberálních demokracií“ orbánovského ražení. Jenže Francie není Maďarsko. Je to jaderná mocnost, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, zároveň pilíř i motor Evropské unie. V sázce bylo hodně a nebezpečí je, aspoň na čas, zažehnáno.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Francie hlasovala proti Le Penové

Nelze si nevšimnout osobního výkonu Emmanuela Macrona. Jeho 58,8 procenta je podstatně lepší výsledek, než předpovídaly i ty nejoptimističtější průzkumy. Tento čtyřicátník, který před pěti lety vtrhl jako tornádo na francouzskou politickou scénu, dokázal vyhrát podruhé za sebou, což se za páté francouzské republiky podařilo pouze dvěma jeho předchůdcům.

A to navzdory hluboké sociální krizi, která Francií otřásala předtím, než nastoupila krize covidová a posléze ukrajinská. A aniž by vlastně absolvoval pořádnou předvolební kampaň. Je to mimořádný osobní výkon mimořádného politika.

Zároveň je třeba vidět, že demokraté a republikáni se nakonec přece jen zmobilizovali, aby postavili hráz krajní pravici. Nehlasovali pro Macrona, který si vysloužil pověst „prezidenta bohatých“, ať už oprávněně nebo ne, ale proti Le Penové.

Krajní pravice už není tabu

Staronový prezident bude muset mít na paměti, že vyhrál díky těmto hlasům, které umožnily, aby se Francie nezřítila do propasti. Jeho projev v neděli večer byl proto úmyslně skromný. „Tyto hlasy mě zavazují pro příští léta,“ řekl. Označil sám sebe za nositele všech rozporů a rozdílů, které tyto volby ukázaly.

„Nenecháme nikoho na okraji cesty,“ slíbil na adresu těch, kdo ho považují za arogantního prezidenta neschopného pochopit starosti sociálně slabých vrstev. Nepůjde jen o konkrétní programy a reformy, ale také o styl, způsoby, chování. Francouzi budou velmi citliví a nemilosrdní.

Takže žádné hájení, žádných 100 dní. Za necelé dva měsíce se konají parlamentní volby. Na politické scéně, kde se také jeho přičiněním rozpadly všechny tradiční politické strany, nejsou jasní favorité. Mobilizují jak levicoví, tak pravicoví populisté.

Pro Marine le Penovou hlasovalo v neděli 41,2 procenta voličů, získala tedy historicky nejlepší výsledek pro krajní pravici. Potvrdila, že krajní pravice, její názory a stanoviska nejenže už nejsou ve Francii tabu, ale představují pro masy lidí reálnou alternativu.

Převzato z Plusu

Le Penová ostatně v neděli slavila. „Tento výsledek je vlastně skvělým vítězstvím,“ prohlásila. „Nemohu si pomoct, ale cítím v této porážce jasnou naději.“

Pro Evropu je důležité, aby Francie generovala stabilitu a oddanost demokratickým hodnotám. Proto je také důležité, aby její prezident disponoval doma solidním politickým zázemím.

V době, kdy válka na Ukrajině staví na hlavu všechny dosavadní priority a hrozí podnítit přinejmenším bezprecedentní sociální otřesy v celé Evropě, kdy se Německo propadá do váhavosti a nejistoty, bude pevná role Francie zapotřebí více než kdy jindy.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu.

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít