Uprchlíci, vítejte! Prolomí blízkost válečného konfliktu nenávistný postoj Česka k uprchlíkům?

Když v roce 2015 vrcholila takzvaná migrační krize, ustanovil se v České republice poměrně jasný politický i společenský narativ: Žádné uprchlíky, lidi, kteří ze zoufalství prchají ze zemí postižených válečnými konflikty, my přijímat nebudeme. Nikdo v té době asi netušil, do jaké míry odmítání uprchlíků ovlivní celou politickou debatu.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obyvatelé Kyjeva se skrývají ve sklepě

Obyvatelé Kyjeva se skrývají ve sklepě | Foto: Emilio Morenatti | Zdroj: ČTK/AP

Dnes však zpětně jasně vidíme, že nenávistný a odmítavý postoj, na kterém ještě i během poslední voleb těžili body téměř všichni politici, v české společnosti zvítězil. A to ačkoliv tehdejší proponenti „antiimigrantských“ postojů, jako byl třeba Martin Konvička nebo Jana Wolfová, coby kandidáti pohořeli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Uprchlíci, vítejte! Prolomí válečný konflikt nenávist Česka k uprchlíkům?

V zemi, kde se za hodnoty evropské, západní, mezinárodní solidarity nedokázala postavit prakticky žádná strana a kde se kolem uprchlíků vyrojilo nebývalé množství fake news, nebyli tito extremisté potřeba. Jejich práci dokonale suplovala většina členů sněmovny – od pravicových stran přes Andreje Babiše (ANO) až k sociální demokracii. A samozřejmě komunistům.

Bolestné téma, které opanovalo českou diskuzi, se s válečným útokem Vladimira Putina na Ukrajinu otevřelo znovu. Jen pár stovek kilometrů od nás nyní probíhá bezprecedentní porušení mezinárodního práva a národní suverenity Ukrajiny.

Fotky, jak se zoufalí Ukrajinci snaží válce ujet, informace o rychlých prodejích nemovitostí a zběsilých nákupech benzínu, záběry, kterak ruská armáda ostřeluje letiště, lidé, skrývající se před střelami v kyjevském metru. Ze všech těchto obrazů právě probíhajícího konfliktu mrazí.

Lidská práva a solidarita

Politici mluví najednou úplně jinak a vyzývají k solidaritě s prchajícími Ukrajinci. Je to tak správně a je prakticky naší povinností těmto lidem pomoct. Bohužel pro ty z nás, kteří hájili solidaritu a pomoc lidem v nouzi kdykoliv jindy, tedy i v případě lidí ze Sýrie, Egypta nebo Afghánistánu, působí současné apely na lidskost poměrně licoměrně.

Humanita by totiž neměla být takto snadno ovlivnitelná místem původu trpících.

Měla by být postojem, ke kterému jsme se schopni přihlásit prakticky kdykoliv. Bohužel v Česku, v zemi, kde dlouhodobě absentuje „vnitřní solidarita“ (silnějších se slabšími, bohatších s chudými), se takové věci budují velmi těžko.

A může za to právě i celkový diskurz, který jsme si nechali vnutit – politiky, agresivními médii, vytvářením falešných obrazů o jakýchsi ekonomických migrantech, strašením a odmítnutím lidskoprávní tradice, která Československo i Česko historicky provází a formuje. V uprchlících jako bychom v minulých letech snad ani nedokázali vidět lidi.

Nepřekvapivě jediný, kdo v názorech na lidi prchající před válkou zůstává konzistentní, je Tomio Okamura (SPD). Je zajímavé pozorovat, jak se pozice nenávistného, štvavého ultrapravicového populisty najednou odhalila naplno ve chvíli, kdy zůstal se svými extrémními názory osamocen.

To, co sledujeme na Ukrajině, je otřesné a je nutné konečně upustit od antiimigrantských postojů. Lidská práva, humanita a mezinárodní solidarita jsou totiž univerzálními hodnotami.

Teď, když zuří válka v našem kulturním a evropském okruhu, navíc s velmocí, se kterou sami máme špatnou zkušenost, se to můžeme začít znovu učit.

Koneckonců bleskový průzkum Českého rozhlasu dokládá, že pro pomoc všem lidem, prchajícím z Ukrajiny před válkou, je skoro 70 procent lidí u nás. Tak tedy: Uprchlíci, vítejte.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme