Ministr Lavrov má potravinovou krizi za problémeček

Vidina potravinové krize ve světě v důsledku války na Ukrajině se stává pro mnohé země na Blízkém východě a na severu Afriky skutečností. Proč tuto hrozbu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podceňuje? Někdy se to důležité vyjeví ve větě řečené jakoby na okraj.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Podle Sergeje Lavrova jsou všechna varování před potravinovou krizí ve světě přehnaná, protože ve skutečnosti jde o malý problém (Ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal v Ankaře o válce na Ukrajině, nedal se s ohledem na neúčast napadené země čekat výsledek, který by stál za řeč.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Ministr Lavrov má potravinovou krizi za problémeček

V obvyklých rétorických figurách emisara z Moskvy stavících do role jediného viníka vládu v Kyjevě však jedna vynikla. Podle Sergeje Lavrova jsou všechna varování před potravinovou krizí ve světě přehnaná, protože ve skutečnosti jde o malý problém.

Proč si ministr Lavrov myslí, že se jedná o problémeček? Protože ukrajinský podíl na celosvětové produkci obilí se pohybuje kolem jednoho procenta, a proto všechny ty stížnosti na zablokované ukrajinské přístavy jako v Oděse nebo přístavy, jejichž zařízení byla zničena jako při dobývání Mariupolu, nemohou mít s potravinovou krizí nic společného.

Neomaleně a nestydatě

Tato selektivní statistika má však jednu okatou vadu. Potíže s dodávkami obilí ve světě nelze odvozovat od toho či onoho podílu na celosvětové produkci, mnohem důležitější jsou údaje o zemích, které exportují, a o zemích, které jsou na dodávkách ze zahraničí životně závislé.

Kvůli ruské invazi Ukrajina přijde nejméně o tři pěstitelské sezony, tvrdí ministr zemědělství Solskyj

Číst článek

V prvním případě platí, že největšími světovými producenty obilí jsou dvě nejlidnatější země světa, Čína a Indie, které však vyvážejí minimálně, pokud vůbec.

Oproti tomu loňský ukrajinský podíl na celosvětové produkci obilí a kukuřice se sice odhadoval na 10,5, respektive 12,8 procenta, ale například 80 procent dodávek obilí Egypta s jeho více než stomiliónovou populací pochází z Ruska a Ukrajiny. O podobné strategické závislosti se dá mluvit v případě Libye, Libanonu, Mauretánie, Somálska nebo Tuniska.

Potravinová agentura OSN varuje, že pokud se konflikt na Ukrajině a s ním spojenou blokádu vývozu obilí nepodaří vyřešit, akutní hrozba hladu se bude týkat více než osmdesáti zemí. Toto riziko ještě umocňuje zdražování životně důležité komodity.

Ze statistik OSN vyplývá, že cenový index obilnin letos v květnu ve srovnání s minulým rokem vykázal nárůst o takřka 30 procent.

Protože je velice nepravděpodobné, že by ministr Lavrov tato čísla neznal, je namístě otázka, proč problém potravinové krize prezentuje jako pouhý problémeček. Je to trik, kdy se bagatelizací problému zamlžuje vlastní odpovědnost.

K němu patří svalování odpovědnosti na Ukrajinu, která si podle putinovské logiky nejen sama může za to, že se stala cílem „speciální vojenské operace“, ale nyní ještě právě ona může za to, že z jejích přístavů, které od začátku ruské invaze blokují ruská válečná plavidla, nelze vyvážet obilí, které jiné země naléhavě potřebují.

Lavrovova argumentace je neomalená a nestydatá. Protože Rusko se blokádou vývozu obilí snaží připravit Ukrajinu o důležitý zdroj příjmů a zároveň vydělávat na exportu ukradeného ukrajinského obilí, a to navíc prodejem za nynější mnohem vyšší cenu, jejíž růst žene vzhůru i ruská blokáda napadené Ukrajiny.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme