Má to svou nespornou výhodu a kouzlo: vždycky můžete rezonovat s tím, co je zrovna v módním lidovém kurzu, a nemusíte si naopak lámat hlavu s tím, co, jak a proč si myslet, protože o názory, reflektované postoje nebo dokonce o odpovědné myšlení v politice nejde.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Fischer: Stíhačkový populismus a Babišova odpovědnost

Podstatné je jediné: z nesourodé voličské masy nespokojených vytvořit stmelený dav voličů, volících jednu empatickou stranu, která všechny zachrání.

Babiš celou tuto rétorickou škálu předvedl v souvislosti s podepsaným nákupem nových stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Lidu, usoudil opoziční lídr, stíhačky přijdou zbytečné a drahé, a tak by po očekáváném návratu k moci obchod zrušil. Ostatně hlavním heslem ANO je dnes No War, tedy nechceme válku, na úvodní Make Peace, tedy starejme se o mír, se asi zapomnělo, hippie variace Make Love už nepřipadá u ANO v úvahu.

Babišovo lavírování

Babiš se tak dostal do konfliktu s předsedou vlády Petrem Fialou. Přestřelka na sociální sítí X byla výživná, lež a prolhanost létala virtuálním vzduchem, přičemž Babiš zdůrazňoval, že Fiala lže, neboť lídr opozice nechce obchod zrušit jen tak, ale jen když Američané nesplní termíny, které slíbili.

Babiš tedy proti stíhačkám je, protože je podle něho nepotřebujeme, ale zároveň naznačuje, že to nikdy ani ve vládě neudělá, protože je asi tak nějak potřebovat budeme, když už se kupují.

Hlavní problém s F-35 dnes také není výroba, nýbrž infrastruktura, logistická příprava a školení personálu na české straně. Navíc se jedná o rok 2031, kdy se budou čeští piloti a obsluha cvičit na nových strojích v USA. Na plnění svého slibu zrušit F-35 má Babiš dlouhých sedm let, a kdo ví, co se za tu dobu stane a zda vůbec ještě bude v politice.

Ze strany lídra ANO jde tedy o slib, který nic neznamená, pouze pouští do veřejného prostoru vzkaz voličům, jsem proti vládě a s vámi, nebojte se, všechno zase zařídím. Babiš jako už tolikrát dělá vypočítavé prázdné gesto, které ho nic nestojí, ačkoliv jako bývalý premiér moc dobře ví, že v otázce společné obrany NATO bude jen těžké měnit zvolenou strategii.

Babišův stíhačkový populismus je paradoxně kontaminován (ne)přiznávanou odpovědností, kterou Babiš ihned využil i v přestřelce s premiérem Fialou, když ho obvinil ze lhaní. Ne, Babiš nechce zrušit F-35, ale bude pečlivě kontrolovat Američany, aby letadla byla včas, přičemž kontrolovat by se měla hlavně práce na české straně.

Z rázného slova proti válečnému vyzbrojování je trochu trapné plácnutí do vody, která jen potřísnila veřejný prostor jedovatou slinou a udržela dostatečně silnou energii protestu, jenž ANO ve skutečnosti nemyslí tak úplně vážně. Může být tak, i tak, možné je všechno.

Nalezení bazální Babišovy odpovědnosti je nakonec dobrá zpráva pro Českou republiku. Pretendent na budoucího vládce země je sice dlouhodobě poněkud upovídaný až prostoústý, potřebu zajistit bezpečnost státu ale chápe, i když se poněkud ztrácí v účelově volené protiválečné slovní ekvilibristice.

Na voliče to zatím platí, v mezinárodní politice ale přituhuje natolik, že se Babišovo pružné lavírování může stát časem nebezpečným. Dnešní smích nad jeho slovním žonglováním může rychle tuhnout na rtech. Budeme potřebovat lídry, kteří mají ve věcech bezpečnosti jasno, a jejich řeč není „možná, uvidíme, snad, až jak se to vyvine, jsme proti, ale zase i pro, až co lidi“, nýbrž – „ano, ano, ne, ne“.      

Autor je komentátor časopisu Euro

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít