Co čeká armádu v roce 2024? Podpis největší zakázky v historii, ale také zmrazení platů vojáků

Do roku 2024 vykročila armáda s novou vizí rozvoje a také s jistým a největším balíkem peněz, po kterém volala. Těžit může z uplynulých dvanácti měsíců, které byly pro ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) a její tým ve znamení úspěchů, ať to byla obranná dohoda s USA, pokračující pomoc Ukrajině, nebo podpis smlouvy na bojová vozidla. Na druhou stranu se ale objevily spory mezi ní a šéfem armády Karlem Řehkou, které musel urovnávat premiér.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Černochová a Karel Řehka na 22. základně vrtulníkového letectva

Jana Černochová a Karel Řehka na 22. základně vrtulníkového letectva | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V roce 2024 bude ministerstvo obrany hospodařit s rekordním rozpočtem přes 150 miliard korun. Že resortu na peníze nikdo nesáhne, nově zaručuje zákon o financování obrany schválený loni v červnu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Ivety Vávrové o armádních nákupech

Právě finanční jistota armádě dlouho chyběla. „Bezpečnost není zadarmo. Po letech, kdy byla obrana pro předchozí vlády na vedlejší koleji, válka na Ukrajině potvrdila, že je naprosto nezbytná urychlená modernizace armády a nelze ji odkládat,“ obhajovala zákon ministryně Černochová.

Nová doba, nové vize

Do nového roku vstoupila armáda nejen s více penězi, ale i s novou vizí rozvoje na dalších deset let. Vláda na svém posledním prosincovém zasedání schválila dokument „koncepce výstavby armády do roku 2035“.

„Stabilní financování nám umožňuje neřešit jen izolované projekty, ale řešit skutečně to, jak chceme, aby v dlouhodobém horizontu v ideálním případě armáda vypadala,“ vysvětluje ředitel odboru plánování schopností plukovník Jiří Hrazdil.

Tanky a stíhačky

Prioritou je celková bojeschopnost, kterou mají výrazně posílit probíhající i chystané modernizační projekty.

Tím největším a nejostřeji sledovaným je nákup 24 stíhacích letounů F-35, jejichž pořízení i se základním výcvikem a infrastrukturou Česko vyjde na 150 miliard korun. Částka se nebude platit najednou, ale v průběhu deseti let až do roku 2034. K podpisu smlouvy musí pak dojít do března 2024, dokdy platí nabídka americké vlády.

‚Připravujeme se na budoucí válku.‘ Analytička o tom, proč armáda potřebuje supermoderní F-35

Číst článek

Stejně tak se očekává podpis smlouvy na nákup bojových tanků Leopard v nové verzi 2A8. Vláda loni v květnu pověřila ministryni, aby o pořízení jednala s Německem.

Tím by si ministryně mohla odškrtnout z úkolníčku zajištění přezbrojení 7. mechanizované brigády.

Už loni se totiž povedlo po pěti letech dotáhnout k podpisu smlouvu na nová bojová vozidla pro tuto brigádu. 246 strojů nakoupí Česko za přibližně 70 miliard korun od švédské společnosti BAE Systems Hägglunds.

A co servis?

Co zatím není hotové a bude ještě předmětem tvrdých vyjednávání, je servisní smlouva na tato vozidla – tedy zajištění toho, kdo je bude opravovat. Ta bude mít hodnotu „desítek miliard korun“, jak už dříve řekl Radiožurnálu vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. První vozidlo ale nepřijede dřív než v roce 2026.

Čekání na techniku

Česko tak teď bude čekat, až dorazí, co si objednalo. Třeba v roce 2025 by to měly být první protiletadlové systémy Spyder. Průběžně přicházejí zásilky s americkými vrtulníky nebo vozidly Titus. 

„V řadě případů jsou smlouvy de facto podepsané. A teď se čeká na dodávky. Je obecně známo, že s vypuknutím krize na Ukrajině nejsme jediní, kdo zbrojí. A v továrnách se prostě stojí fronta, říká plukovník Hrazdil.

Zpoždění v modernizaci je také jedním z faktorů, proč Česko v polovině roku 2024 předá Španělům velení mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, v jehož čele stojí od založení v roce 2022.

Na aliančním summitu v Madridu před dvěma lety padlo totiž rozhodnutí navýšit počet vojáků v těchto takzvaných battlegroupech na východním křídle NATO z praporu až do velikosti brigády, tedy přibližně na pět tisíc vojáků.

Letiště Líně u Plzně si armáda chce nechat celé. Místo průmyslu má vzniknout základna aktivních záloh

Číst článek

To znamená, že všechny národy, které se misí účastní, budou muset poslat více vojáků i techniky. A to teď Česko v potřebném množství nemá.

Nejen penězi...

Modernizace, ale také inovace, na které díky vyššímu rozpočtu budou peníze, mohou podle Hrazdila pomoci s náborem. Tomu totiž nejspíš uškodí zpráva o zmrazení platu vojáků v roce 2024.

„Motivační faktory pro službu v armádě nemusí být pouze finanční. Máme třeba velké dluhy v infrastruktuře – 22 procent našich budov je starších 70 let. Když chceme například získat skladníka z obchodu, třeba z Lidlu, který tam pracuje v moderním skladu, a nabídneme mu místo v našem skladu, který je vybudovaný ze staré konírny, není klimatizovaný a strop mu padá na hlavu, tak ho těžko oslovíme,“ přirovnává Hrazdil.

Jiná pomoc Ukrajině

62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty nebo více než 4,2 milionu nábojů do ručních zbraní – to je část toho, co česká armáda během necelých dvou let vydala na pomoc Ukrajině. Ministerstvo obrany na začátku listopadu 2023 zveřejnilo seznam veškeré pomoci, celkem v hodnotě šest miliard korun.

Následně ministryně Černochová v několika rozhovorech uvedla, že z armádních skladů už není co poslat. Pomáhat ale bude resort jinak, třeba výcvikem ukrajinských vojáků. Kromě toho nedávno vznikla sbírka na deset tisíc dronů pro Ukrajince, které dal záštitu náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Kateřina Gruntová, Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme