Situace kolem největší evropské jaderné elektrárny začíná být kritická

Zdánlivě celé dění kolem elektrárny nedává smysl, a nejde jen o zmíněná mezinárodní pravidla. Četní odborníci na jadernou energii včetně naší Dany Drábové se snaží veřejné mínění uklidnit a opakovaně tvrdí, že pokud se nebude jednat o cílený útok na konkrétní blok, měly by schránky jednotlivých reaktorů i poměrně hustou nemířenou palbu vydržet. Jak ale připouští třeba i paní Drábová, na břehu Dněpru je „zaděláno na průšvih“.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vozidlo proruských okupantů v Mariupolu

Vozidlo proruských okupantů v Mariupolu | Zdroj: Reuters

Z ostřelování elektrárny se přitom od samého začátku navzájem viní obě strany, i když je otázkou, jaký by z toho jak na jedné straně Rusové, tak na druhé Ukrajinci měli užitek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Situace kolem největší evropské jaderné elektrárny začíná být kritická

Zcela nepochopitelné by to bylo právě u Ukrajinců, kteří by případnou dělostřeleckou či dokonce raketovou palbou nejen ohrožovali nejdůležitější energetický komplex v zemi, ale zároveň by svou vlast vystavovali nebezpečí další jaderné katastrofy, která by při kapacitě elektrárny mohla být daleko horší než ta černobylská z dubna 1986.

Pravdou na druhé straně ovšem je, že Ukrajinci už připustili útoky dronů přímo na území elektrárny – ty však údajně mířily hlavně na živou sílu nepřítele a úzkostlivě se snažily zasahovat cíle daleko od jednotlivých energobloků.

Ne anektovat, ale zničit

Zvláštní je ale i ruská logika, pokud za palbou (což je pravděpodobnější) opravdu stojí Rusové: ti totiž nejenže mají elektrárnu pevně v rukou, ale podle řady vojenských odborníků za tímto jaderným štítem ukrývají své vojenské jednotky údajně tvořící ruskou zálohu pro případ, že by se Ukrajinci v regionu pokusili o ofenzívu.

Podle některých zpráv ruská strana navíc elektrárnu zaminovala a mohla by ji kdykoli odpálit – což by bylo přesně v duchu taktiky spálené země, kterou Rusko důsledně uplatňuje v celé této válce.

To se ostatně přesně kryje s výrokem Leonida Něvzlina, někdejšího vrcholného manažera kdysi největší ruské těžařské společnosti Jukos a spolupracovníka Michaila Chodorkovského. Něvzlin soudí, že Putin nechce Ukrajinu anektovat, ale zničit.

Toto vše se děje v situaci, kdy Volodymyr Zelenskyj celkem pochopitelně volá po mezinárodním embargu na dodávky ruského jaderného paliva i celých technologií, ale také odmítá jakékoli jednání s Ruskem, dokud nebude ochotno Ukrajině vrátit všechna anektovaná území včetně těch z roku 2014.

Na to mu ruský exprezident Medveděv počátkem tohoto týdne odpověděl: Mír je možný, ale jedině za našich podmínek. Takže v dané chvíli to na potlačení záporožského napětí opravdu nevypadá.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme