Měli bychom posílit ženský pohled na válku, říká ředitel Divadla Archa. Uvádí hru ukrajinské autorky
Ukrajinská spisovatelka napsala text reportující o každodenním životě ve válce na Ukrajině. Ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab text spolu s režisérkou Janou Svobodovou přenesli na jeviště. Jaký ohlas měl divadelní esej Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum na festivalu Akcent? A jaký nejsilnější moment při něm Ondřej Hrab zažil? Poslechněte si celý rozhovor.
Osm krátkých kompozic ze života Ukrajinců pro západní publikum je reflexí příběhů ryze ukrajinských žen. Proč?
Autorka Anastasiia Kosodii říkala, že pohled na válku je často pohledem mužským, jako kdyby bojovali jenom chlapi, a že ona sama, a ten text to dokazuje, se na válku dívá ženským pohledem. Myšlenka inscenace je taková, že my Evropané – a proto jsou v inscenaci reprezentantky různých evropských zemí – bychom měli to ženské vnímání posílit.
Divadlo je sociologický experiment založený na vztahu mezi performery a diváky, naznačuje ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab
Jak na představení reagovali diváci po uvedení na festivalu Akcent?
Musím říct, že jsem zažil něco, co jsem ještě v životě nezažil. Představení končí takovým čtyřhlasem, pěveckým sborem. Ten závěr je plný naděje, což je úžasné. A když skončil, publikum zůstalo několik minut v absolutním tichu.
Pak se ozval potlesk, potlesk utichl a všichni zase zůstali sedět na svých místech, zase v absolutním tichu. V tu dobu se publikum obvykle začne bavit nebo odcházet. Dalších několik minut bylo v tichu až do okamžiku, kdy jedna divačka vstala. V tom se to zrušilo.
Ředitelka Jam Factory ve Lvově Božena Zakaljužna vyzvala několik ukrajinských spisovatelů a dramatiků, aby vytvořili nové texty, které by byly zprávou o obyčejných životech v krvácející zemi. Proč jste zvolili právě text Anastasiie Kosodii?
Protože její text byl obrovskou výzvou. Jednak je opravdu krásný a velice vyzrálý. Druhá věc je, že je nesmírně autentický. Anastasiia v něm vypovídá o svých vlastních zkušenostech a zkušenostech své rodiny.
Osudy uprchlíků i lidové zvyky. Umělci z Ukrajiny v Městských divadlech pražských představují svou zemi
Číst článek
Obsahuje někdy až absurdní úvahy o tom, jestli si ten Rus, který v osm hodin ráno nastoupil, aby vystřelil rakety na jejich město, vyčistil zuby a co vlastně snídal. Jde opravdu o autentický pohled na každodenní život.
Absolvoval jste Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracoval jste jako sociolog. Jako ředitel divadla se vám ekonomické vzdělání jistě hodí. Uplatnil jste někdy v divadelní branži i zkušenosti sociologa?
Určitě. Musím říct, že dělám divadlo právě proto, že ho považuji za jakousi sociální laboratoř. Myslím si, že každé divadlo je svým způsobem jakýsi sociologický experiment. Divadlo je vždycky založeno na vztahu mezi performery a diváky. Takže i to nejklasičtější divadlo má svůj sociologický význam.
Proč Divadlo Archa končí? A prozradí Ondřej Hrab, jaké další projekty ho čekají? Poslechněte si celý rozhovor.
