Francie má za sebou premiéru filmu Napoleon. Média i historici ho zkritizovali ještě před promítáním
Politický génius, zakladatel současných institucí nebo krvelačný bojovník a megaloman. Nový film o vojevůdci Napoleonu Bonapartovi ve Francii obnovil debatu o jeho povaze a dědictví. Snímek, který natočil britský režisér Ridley Scott, ale francouzská média a někteří historici zkritizovali ještě dřív, než se začal promítat v kinech.
Velkolepá tažení a bitvy, intimní scény i herecké výkony. Francouzský deník Le Figaro nenechal na filmu suchou nit. Autor kritického článku a zároveň ředitel Napoleonovy nadace Thierry Lentz kritizoval historické nesrovnalosti jako třeba Napoleonovo smyšlené bombardování egyptských pyramid, nemístné milostné scény i absenci vedlejších rolí.
Část kritiky sdíleli po promítnutí filmu i někteří diváci. „Je komplikované zpracovat Napoleonův život do dvou a půl hodiny. Ve filmu jsou těžko stravitelné střihy. Bitvy se moc neshodovaly s realitou,“ popisuje dvaadvacetiletý Louis, který přišel na premiéru nového snímku dokonce v dobové uniformě.
Aby film, který začínal už v deset hodin dopoledne, mohl vidět, musel si vzít volno v práci. Napoleona obdivuje. „Byl to vlastně přistěhovalec z Korsiky, který když přijel do Francie, tak vůbec nic neměl. A přesto se z něj stal evropský císař,“ popisuje zapáleně.
Franck má ale na francouzského vojevůdce podstatně kritičtější názor. „Myslel si, že je nad zákony. Sám se korunoval císařem. Byl to megaloman,“ popisuje Napoleona.
Historii píšou vítězové
Podle francouzského serveru Le Point britský režisér nabízí obraz Napoleona, který po jeho porážce vytvořili Angličané. Sám Ridley Scott v rozhovoru pro BBC lakonicky odpověděl, že Francouzi nemají rádi ani sami sebe.
Že se Francouzi potýkají s vlastní minulostí, připouští i francouzský historik a odborník na napoleonské období David Chanteranne.
„Vyplývá to z mnoha faktorů. Francouzská revoluce představovala velký zlom pro naši společnost. Napoleon se ji snažil sjednotit. Pak tu bylo období druhé světové války, kdy proti sobě stáli odbojáři, okupanti a kolaboranti. To bylo taky velmi obtížné si přiznat. Tento typ filmů nás asi nesmíří s našimi dějinami, ale mohl by aspoň přispět k tomu, abychom se věcem postavili čelem,“ podotýká.
Napoleon i nadále rozděluje francouzskou společnost. Zatímco někteří ho kritizují za to, že začátkem 19. století obnovil otroctví, druzí ho vnímají jako zakladatele moderní Francie a současných institucí, jako třeba Národní banky nebo systému gymnázií a prefektů.
I tento komplexní obraz je podle historika Davida Chanteranna důvodem, proč je Napoleonův odkaz i více než 200 let po jeho smrti stále aktuální.
„Jaká další historická postava vyvolává zájem v Asii, v Africe, ve Spojených státech, v Latinské Americe i v Evropě. Kdo jiný má tak známou siluetu. Koho hrálo tolik herců, jako třeba Marlon Brando, Rod Steiger nebo teď Joaquin Phoenix? Napoleon měl naprosto výjimečný osud,“ dodává historik.
Zájem o Napoleona dokládají nejen filmy ale i dražby. Na francouzském zámku Fontainebleau nedávno vydražili jeden ze 120 Napoleonových klobouků. Neznámý kupec za něj zaplatil v přepočtu 43 milionů korun. Tedy zhruba čtyřikrát víc než byla vyvolávací cena.
