Písně inspirované lidovou hudbou zažívají renesanci, říká muzikoložka. Kdo jsou jejich nejslavnější autoři?

Na letošní rok připadla výročí mnoha českých skladatelů. Nejen jejich přínos připomíná Rok české hudby. „Ten má být skrze připomenutí našich velikánů také podnětem k tomu, abychom hudbou žili,“ říká muzikoložka a šéfredaktorka hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická. Co je pro českou píseň typické a jak pronikla do světa?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Velická, České muzeum hudby, výstava Antonín Dvořák, 2011

Dvořákovy písně byly určené i pro amatérské zpěvačky, jakou byla například jeho manželka Anna, říká Eva Velická | Foto: Stanislav Peška | Zdroj: Profimedia

V debatě o české písni nesmí chybět trio skladatelů, kteří získali věhlas na světové scéně. Jedná se o Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co je pro českou píseň typické a jak pronikla do světa? Pro Leonardo Plus vysvětluje muzikoložka a šéfredaktorka hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická

Poslední jmenovaný se ve svém díle výrazně inspiroval lidovou hudbou a poezií. „Martinů vtipně zdůrazňuje nějaký fenomén a svůj pohled na lidovou kulturu,“ charakterizuje Velická.

„Jeho písně jsou poměrně známé. Jsou to původní lidové texty, které originálně zhudebňuje v písničkách na jednu stránku, takže jsou kraťoučké,“ doplňuje.

Bohuslav Martinů se ve své tvorbě ale nezalekl ani nových trendů. „Nebyl žádný staromilec. Rád chodil do kina, napsal opery pro rádio, ale zajímal se také o přírodní vědy – své Madrigaly třeba věnoval Albertu Einsteinovi,“ podotýká.

Dalším výrazným autorem čerpajícím inspiraci z lidové tradice byl Leoš Janáček. O něm je známo, že poslouchal rozhovory mezi lidmi na ulici a ve svých dílech čerpal z intonace užívané v komunikaci právě běžnými lidmi.

Dílo, které vtahuje. Rok České hudby pokračuje, ve Washingtonu zazněly Dvořákovy Slovanské tance

Číst článek

„Janáček nezhudebňoval pouze původní moravské lidové písně. Tvořil také vlastní písňové cykly, které jsou folklorem inspirované, ale tvoří díla svrchovaně originální,“ popisuje. „Největší vrchol je jeho písňový cyklus Zápisník zmizelého, což je neuvěřitelné dílo.“

Na světových pódiích ale zazářily hlavně jeho opery. „Janáček je jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů první poloviny 20. století a jeho díla sklízí ovace a uznání všude, kde je uvedou,“ konstatuje Velická.

„Je to díky Janáčkově hudbě, ale také díky jeho neuvěřitelnému smyslu pro drama a vystižení emocí. Opery jsou plné vášní a to je pro lidi sdělné pořád.“

Poslední skladatel z nejznámějšího tria se rovněž inspiroval lidovou tvorbou. Specifikem Antonína Dvořáka ale je jeho úprava pro prostředí salónů. „Dvořák si nevybral celé písně, ale jen texty a melodii si vytvořil sám a také si k nim vytvořil vlastní doprovod. Tím víc vyniká duch salónů a účel, pro který psal,“ vysvětluje.

Jeho písně byly určené nejen pro koncertní sály, ale také pro amatérské zpěvačky, jakou byla i jeho manželka Anna.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahraje v Rudolfinu balady z Kytice a Smetanovy švédské básně

Číst článek

Surrealismus a digitální edice

Autorem českých písní, na kterého je často zapomínáno, ale jehož tvorba si rovněž zaslouží pozornost, je i Jaroslav Ježek.

„Jeho písně jsou skoro neznámé, ale jsou úžasné a ukazují, že v té samé době, kdy Ježek spolupracoval s Voskovcem a Werichem, tak ale měl i jiné choutky, dejme tomu surrealistické,“ nastiňuje Velická skladatelovu spolupráci s Vítězslavem Nezvalem.

„Rozvíjela se tam velice zajímavá spolupráce a myslím si, že kdyby nebylo války a smrti Ježka, tak by se neuvěřitelně vyvíjel dál,“ říká Velická. Oslavám Roku české hudby přispívá i významný trend rostoucí obliby písní inspirovaných lidovou hudbou.

„Nejen u nás, ale i ve světě došlo za poslední léta k velké renesanci tohoto druhu písně. Dříve je zpívali operní pěvci a zpívali je hlasem, s přístupem a patosem, který se hodí do opery, ale nehodí se k drobným písním s klavírem,“ objasňuje Velická.

Počátek nové epochy, ovace bez konce. Dvořákova Novosvětská měla premiéru před 130 lety v New Yorku

Číst článek

„Poslední dobou slyšíme, že interpreti přistupují k písním inspirovaným lidovou hudbou a najednou to zní úplně jinak. Ne jako něco nudného, ale něco, co si může zazpívat každý,“ raduje se z vývoje trendů.

Oblibě možná přispívají i možnosti nových digitálních edic, které uživatelům poskytují široké možnosti. Kromě překladů do cizích jazyků je nyní běžným standardem i rozšíření vydání o online servis.

„U nové edice opery Rusalka teď například nabízíme možnost stáhnout si v PDF kompletní trojjazyčné libreto a zároveň je tam celá opera namluvená, což slouží cizincům, aby si mohli zkontrolovat výslovnost,“ uzavírá Velická.

Co všechno vyčte muzikolog z rukopisu? Jaký je příběh vzniku české písně Škoda lásky, která obletěla svět? A proč českou výslovnost árií učí cizince americká zpěvačka? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme