Bachovi synové i Myslivečkův houslový koncert. Rozhlasoví symfonici zahajují další komorní cyklus
Skladby synů Johanna Sebastiana Bacha a dvou českých klasiků Josefa Myslivečka a Leopolda Koželuha uvedou další ročník cyklu komorních koncertů, které rozhlasoví symfonikové připravují v pražském Anežském klášteře. Ve čtvrtek 8. září vystoupí pod taktovkou Václava Lukse, předního umělce zaměřeného na historicky poučenou interpretaci, a s houslistou Romanem Patočkou. Záznam koncertu nabídne Český rozhlas Vltava v pondělí 12. září od 20 hodin.
Carl Philipp Emanuel, druhý nejstarší a patrně nejnadanější z potomků velkého Bacha, působil bezmála 30 let v Berlíně a Postupimi ve službách pruského krále Fridricha II. V hudbě vytvořil pomyslný most mezi barokem a klasicistní dobou. Vedle toho, že byl uznávaným hráčem a pedagogem hry na klávesové nástroje, se stal také originálním skladatelem vokální a orchestrální hudby. Uváděná Symfonie D dur pochází z roku 1775.
PROGRAM KONCERTU
Carl Philipp Emanuel Bach (1714–1788): Symfonie D dur Wq. 183/1
Wilhelm Friedemann Bach (1710–1784): Adagio a fuga d moll
Josef Mysliveček (1737–1781): Koncert pro housle a orchestr č. 4 B dur
Leopold Koželuh (1747–1818): Symfonie č. 5 g moll
Nejstarším Bachovým synem byl Wilhelm Friedemann. Vedle hudby studoval i práva a matematiku, etabloval se ale jako uznávaný varhaník s výraznými improvizačními schopnostmi. Bohatý je i jeho kompoziční odkaz, z něhož se tentokrát představí Adagio a fuga d moll. První část směřuje po výrazové stránce do budoucnosti, zatímco fuga je naopak ukotvena v barokní tradici.
Renomovaný houslista Roman Patočka přednese sólo v Koncertu B dur Josefa Myslivečka. Tento výjimečný tvůrce působil v Itálii, kde komponoval pro prestižní operní scény a nejslavnější pěvce své éry.
Myslivečkovy houslové koncerty zdaleka nepředstavují jen technicky dokonalé virtuózní kusy. Jsou melodicky okouzlující a hudebníkům poskytují možnost vyjádření nespoutané energie i oduševnělosti.
Ve finále překvapí dramatická Symfonie g moll Leopolda Koželuha, rodáka ze středočeských Velvar. Působil ve Vídni, kde získal pověst významného tvůrce a stal se dvorním skladatelem a komorním kapelníkem. Uváděná Symfonie g moll se zachovala v opisu uloženém v zámecké sbírce v Kroměříži, letním sídle olomouckých církevních hodnostářů.
První z koncertů 96. sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu rozezní pražský Aněžský klášter 8. září od 19.30.
