Nová výstava představuje 27 příběhů mučedníků, které zavraždily totalitní režimy. Jsou mezi nimi i Češi
Umučený farář Josef Toufar donucený k přiznání v případu takzvaného Číhošťského zázraku nebo popravený biskup Gorazd – příběhy křesťanů zavražděných totalitními režimy ukazuje výstava Století mučedníků. Připravila ji Platforma evropské paměti svědomí. Expozice v Ambitu kláštera františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze představuje návštěvníkům životní osudy 27 lidí z celého světa, kteří za svou víru položili život.
Výstava je zajímavá už jen prostorem, v kterém se koná.
Poslechněte si o výstavě Století mučedníků, která se věnuje osudům 27 lidí z celého světa, kteří za svou víru položili život
„V roce 1611 zde bylo zavražděno 15 františkánských mnichů. Říká se jim pražští mučedníci a před deseti lety byli blahořečeni. Zrovna stojíme na místě, kde jeden z nich byl zavražděn pražskou lůzou,“ říká o klášteru františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze pro Radiožurnál historik Petr Blažek z Muzea paměti XX. století.
V chodbě jsou teď ale vystavené fotografie tváří jiných mučedníků. Často těch, kteří se neváhali postavit na odpor nacistickému nebo komunistickému režimu.
„Máme tady také dva české mučedníky. Jeden je biskup Gorazd II., který byl hlavou pravoslavné církve v období protektorátu a byl odsouzen k trestu smrti za to, že jeho církev poskytla azyl československým vojákům v kryptě v chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici,“ popisuje.
Nacisté biskupa zastřelili 4. září 1942 na Kobyliské střelnici v Praze. Na den přesně o 45 let později byl v Československu svatořečen.
Zneužití k propagandě
„Druhý mučedník ukazuje, že druhý totalitní režim na našem území se choval v podstatě stejně. Je to příběh faráře pátera Josefa Toufara, který byl zlikvidován po velmi brutálním mučení ve Valdicích. Krátce před smrtí byl donucen sehrát úplně absurdní roli v propagandistickém filmu, který máme také na výstavě,“ dodává.
Dalším mučedníkem je polský kněz Jerzy Popieluszko.
V Brně je k vidění Věstonická venuše a šamanova loutka. Objeví se na výstavě nejstarších šperků
Číst článek
„Stal se symbolem polského odporu proti vnucovanému komunistickému systému. Popieluszko byl v roce 1984 unesen třemi příslušníky tajné policie a zavražděn. Vhozen do vodní nádrže,“ vypráví Blažek.
Na začátku 80. let sloužil Jerzy Popieluszko ve Varšavě mše za vlast. Během stanného práva podporoval polský národ i lidi uvězněné režimem a jejich rodiny.
„Nyní jste v situaci, kdy je třeba mít především silného ducha, nikoli tělo, protože hodnota člověka je dána silou jeho ducha, silou jeho vůle, silou vytrvalosti,“ napsal Popieluszko ve svém kázání ke stávkujícím dělníkům.
Jeho smrt vyvolala mezi Poláky silnou vlnu odporu. „V důsledku tohoto odporu se nakonec komunistický režim snažil alespoň částečně ten zločin vyšetřit a ta trojice byla postavena před soud,“ upozorňuje Blažek.
Ukrajinský mučedník
Své místo na výstavě má i duchovní z Ukrajiny.
„Tady je symbol ukrajinské nezávislosti Vasyl Lypkivskyj, který byl metropolita Ukrajinské autokefální pravoslavné církve. Snažil se, aby se ta církev stala oporou ukrajinskému národu, který byl tehdy velmi zkoušen. Po krátké nezávislosti byl ukrajinský stát zlikvidován bolševiky. Lypkivskyj byl opakovaně vyslýchán,“ říká.
V roce 1927 odmítl spolupráci se sovětskými orgány. Následující léta strávil pod dohledem v domácím vězení. Často hladověl, nesměl opustit Kyjev ani komunikovat s věřícími.
„Skončilo to tím, že v roce 1937 byl Lykivskyj převezen do vězení, postaven před soud, obviněn z úmyslu odtrhnout Ukrajinu od Sovětského svazu a zastřelen,“ zakončuje Blažek.
Nechybí ani ženy
Na výstavě nechybí ani příběhy ženských mučednic. Jednou z nich je Lin Zhaová, čínská křesťanka, která nejprve po nástupu diktátora Mao Ce-tunga k moci podporovala maoistický režim.
Postupem času ale začala vládu komunistů kritizovat. Musela kvůli tomu odejít z pekingské univerzity, kde přednášela čínskou literaturu. Na začátku 60. let ji zatkli a odsoudili ke 20 letům vězení.
V roce 1968 skončila v pouhých 36 letech v Šanghaji před popravčí četou. Náboje použité k popravě musela zaplatit její rodina.
Výstavu Století mučedníků můžou lidé navštívit do 7. října.
