Meredith Monk – 45 let v popředí
Meredith Jane Monk je nepřehlédnutelnou postavou současné hudební scény. Od začátku svého působení, to znamená od roku 1964, se navenek prezentuje nejen jako skladatelka a zpěvačka, ale také jako režisérka a choreografka.
Její nejcennější zbraní je hlas, který používá jako nástroj, jenž si vystačí se svou barvou, silou a nepotřebuje k plnému vyznění pomocnou berličku textu. Po absolvování Sarah Lawrence College založila skupinu The House, jež se od roku 1968 věnuje představením v duchu interdisciplinárního přístupu. O deset let později vytvořila soubor Meredith Monk & Vocal Ensemble, aby tak rozšířila své působení na poli hudebních struktur a forem. Sama své experimenty charakterizuje takto: „Má práce je jako barevná tekutina, stále podléhá změně. Někdy je čistě bílá, jindy zakalená. Namnoze bezejmenná a měnící rozměry. Někdy ztuhne do tvaru v našem navyklém čase a prostoru – pak dostane jméno: říká se jí dílo.“
Meredith Monk je průkopnicí rozšířené hlasové techniky a interdisciplinární performance, to znamená, že její díla útočí na všechny smysly a jsou zasazená na pomezí hudby a pohybu, obrazu a objektu, světla a zvuku. Velmi brzy se jejímu snažení dostalo řady ocenění. Byla přijata do americké Akademie umění a věd a jmenována členkou organizace United States Artists. V letošním roce dostala vyznamenání American Music Center. Alba Dolmen Music a Our Lady of Late: The Vanguard Tapes byla oceněna Cenou německých kritiků za nejlepší nahrávku roku 1981 a 1986. Její hudbu interpretují mnozí významní sólisté i skupiny, např. Bang on a Can All-Stars, Björk nebo The Chorus of the San Francisco Symphony. Její muziku jsme mohli mimo jiné slyšet v mnoha filmech. Za všechny jmenujme alespoň díla klasika francouzské Nové vlny Jeana-Luca Godarda nebo film Big Lebowski bratrů Coenových. Monk je navíc držitelkou čestného doktorátu Bard College, University of Arts, Juilliard School, San Francisco Art Institute nebo konzervatoře v Bostonu.
Meredith Monk je také průkopnicí site-specific představení, to znamená děl ušitých na míru jedinečnému prostoru. Takto několikrát rozezněla svoji muziku v Guggenheimově muzeu, přičemž v loňském roce se na předvedení díla Ascension Variations podílelo přes 120 performerů. Už před desíti roky, v červenci 2000, byla její hudební tvorba poctěna třemi retrospektivními koncerty nazvanými Voice Travel jako součást Lincoln Center Festivalu. Čtyřicátý rok její tvůrčí kariéry byl oslaven v roce 2005 čtyřhodinovým maratonem v Carnegie Hall. To ale neznamená, že by Meredith Monk pouze rekapitulovala. Naopak! Její první orchestrální kus Possible Sky měl premiéru teprve před sedmi roky v Miami a její první kompozice pro smyčcový kvartet objednaná samotným Kronos Quartetem o dva roky později. V březnu 2008 vyšlo autorce CD Impermanence nominované na cenu Grammy a další práce divadelního nebo interdisciplinárního charakteru se na nás valí jedna za druhou. Meredith Monk, stejně jako Laurie Anderson, prozatím nenašla ve svých aktivitách plnohodnotnou následovnici, která by ji silou a pronikavostí nápadů odsunula na druhou kolej. Po 45 letech fungování na scéně je to věru husarský kousek.
Na koncertě 18. listopadu v pražském Divadle Archa vystoupí Meredith Monk se svou tříčlennou doprovodnou kapelou a společně uvedou průřez skladbami posledních čtyř dekád. Navíc součástí pražského programu je i dílna Tančící hlas, zpívající tělo pod vedením Meredith Monk a Katie Geissinger, která nabídne prostor pro prolínání hlasu, pohybu a obrazu.
