„Spojenci se dohodnou na novém balíku zvýšené podpory pro Ukrajinu, zhodnotí její dlouhodobé potřeby a rozšíří plány pro vzájemnou spolupráci s NATO,“ řekl Sullivan.
„Prezident Erdogan souhlasil s tím, že co nejdříve předá přístupový protokol pro Švédsko národnímu shromáždění a bude s ním úzce spolupracovat na zajištění ratifikace.“
Turecko, které spolu s Maďarskem zatím blokuje vstup Švédska do NATO, dosud jako důvod svého rozhodnutí uvádělo podporu, kterou Švédsko údajně poskytuje teroristickým organizacím.
Dalším, kdo s nadějemi čeká na výsledky vilniuského summitu, je Ukrajina, která rovněž usiluje o přijetí do NATO. Podle Jana Jireše ale Ukrajinu zřejmě žádné velké překvapení nečeká.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se vrátil z Istanbulu a s ním přiletělo pět ukrajinských velitelů, kteří měli žít do konce války v Turecku. Podle Ruska Ankara jejich propuštěním porušila dohodu.
Pětice ukrajinských velitelů stála loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek prohlásil, že prezidenti a premiéři zemí Aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance.
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula. Podle Turecka Švédsko stále nesplnilo všechny požadavky pro vstup.
Akce k měsíci hrdosti jsou v Istanbulu letos naplánované od 19. do 25. června, uvedli organizátoři. Při loňském pochodu hrdosti policie zadržela zhruba čtyři stovky demonstrantů.
„Švédsko má jistá očekávání, to ale neznamená, že je naplníme,“ uvedl Erdogan. „Abychom splnili tato očekávání, musí Švédsko především splnit svůj díl povinností,“ dodal státník.
Stockholm podle Stoltenberga udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky. Rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
Aliance proti NATO organizuje na neděli demonstraci proti vstupu Švédska do obranného seskupení. Na přípravách se podílí také prokurdský spolek Rojavský výbor. Turecká vláda vystoupila proti protestu.
V sobotu složil znovuzvolený turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přísahu před parlamentem. Hned poté zamířil do mauzolea Mustafy Kemala Atatürka, který před stoletím založil Tureckou republiku.
Erdogan získal v prezidentských volbách neskrývanou podporu Moskvy. Přátelství Putina a Erdogana může stát na osobních sympatiích i energetické závislosti Turecka na Rusku.
Podle nedávného průzkumu německé Nadace Konrada Adenauera touží 70 procent Turků ve věku mezi 18 a 25 lety usadit se v zahraničí. Zvolení Recepa Erdoğana prezidentem by mohlo trend ještě posílit.
Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je „zcela možný". Řekl to v úterý v Oslu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Vítězství tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve volbách slavili jeho stoupenci i na náměstí Taksim v Istanbulu. O deset let dřív tady vypukl největší protivládní protest v historii země.
„Opozice v podstatě neměla přístup do veřejnoprávních i soukromých médií, protože soukromá média jsou kontrolována skupinami napojenými na prezidenta Erdogana,“ říká politoložka Lucie Tungul.
Opoziční prezidentský kandidát Kemal Kılıçdaroğlu obviňuje turecké vedení, že vědomě pustilo do země deset miliónů nelegálních migrantů. Erdoğan podle něj nechránil hranice a čest Turecka.
V Turecku je téměř 200 tisíc volebních místností a očekává se vysoká volební účast. V prvním kole voleb před dvěma týdny dosáhla téměř 89 procent, což je rekord v historii Turecka.
Současný prezident Recep Tayyip Erdogan, nebo opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu? Turci míří k rozhodujícím volbám, ze kterých vzejde nový lídr země.
„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům běženců nelegální vstup,“ prohlásil Kemal Kilicdaroglu.
„Jsem tu poprvé od zemětřesení poprvé. Staré arabské město je pryč. Tohle bylo naše tržiště, sem jsme jezdili nakupovat, co jsme potřebovali. Všechno je pryč. Všichni odešli,“ vypráví paní Nilay.
„Erdoğan v posledních prezidentských volbách, které sám zinscenoval v roce 2018, získal 52 procent, čili nyní poklesl o 3 procentní body,“ připomíná Tomáš Laně.