Případy nespravedlivě stíhaných za komunismu sledovali i v zahraničí, vzpomíná disident Litomiský
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných založili signatáři Charty 77 v roce 1978 s cílem hájit ty, kteří se stali v Československu terčem justiční svévole. Jedním z jeho členů byl i Jan Litomiský, který v pátek večer převezme Cenu Paměti národa. „Beru to jako připomínku nespravedlivě stíhaných po celém světě,“ říká. Spolu s historičkou Pavlou Plachou jej ve speciálním vysílání Radiožurnálu na Národní třídě přivítal moderátor Jan Pokorný.
„Je to pro mě velká čest a radost,“ uvedl Litomiský k ocenění Paměti národa, kterou převezme v Národním divadle. „Jsem rád, že tím byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a zároveň to beru jako připomínku nespravedlivě stíhaných lidí po celém světě.“
Litomiský byl jedním z prvních členů zmíněného výboru, mezi jeho zakladateli byl i Václav Havel. „Sledovali jsme příběhy lidí, kteří byli neprávem vystaveni policejní šikaně nebo trestnímu stíhání za věci, které byly jejich právem na základě tehdejších mezinárodních úmluv, a to za jejich uměleckou nebo náboženskou činnost,“ připomněl činnost skupiny od roku 1978.
„Tyto případy jsme dokumentovali a potom zveřejňovali i prostřednictvím zahraničních rozhlasových stanic. Tím se o nich dovídala široká veřejnost, jak domácí, tak zahraniční,“ podotkl Litomiský.
Hosté Jana Pokorného
Jan Litomský je český disident a signatář Charty 77, který večer převezme v Národním divadle Cenu Paměti národa.
Pavla Plachá je historička z Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve svém výzkumu se specializuje na perzekuce obyvatelstva českých zemí v době nacionálního socialismu.
Plachá zároveň upozornila na bílá místa druhé světové války, tedy období, kterému se v Ústavu pro studium totalitních režimů věnuje. Podle ní nejsou tak dobře zmapovaná, jako například 17. listopad 1939, který se sametovou revolucí úzce souvisí smrtí Jana Opletala.
„Zdá se mi, že na období do roku 1945 nahlížíme hodně českou perspektivou a trochu nám vypadává, že byl protektorát součástí velkoněmecké říše, a že byl navázaný na její politiku,“ poukázala.
Na co bychom se podle ní u Protektorátu Čechy a Morava měli konkrétně zaměřit? Vnímá Jan Litomiský působení v disentu jako odboj? A jak nahlíží na Čechoslováky, kteří nepodepsali Chartu 77? Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného v horní části článku.
