Učebnice Soudobé dějiny připravená historiky z Ústavu pro studium totalitních režimů rozpoutala debatu mezi odbornou veřejností, rodiči i historiky. Podle vedení ústavu obsahuje faktografické chyby.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
Podle soudce Tomáše Černého výroky tehdejších zaměstnanců, které v březnu formulovali v otevřeném dopise, nenarušily osobnostní práva žalobců, proto žalobu zamítl.
Kudrna do čela Ústavu pro studium totalitních režimů nastoupil loni v květnu, přitom byl obviněn z plagiátorství. Kvůli jeho jmenování tak tehdy rezignovala celá Vědecká rada ústavu.
Dvě třetiny učitelů dějepisu s žáky neprobírá nejnovější dějiny a podle zjištení České školní inspekce to vadí i žákům. Jak motivovat pedagogy, aby se tak důležité části výuky více věnovali?
Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008. Cílem je ocenit osobnosti z oblasti vědy a kultury, které se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století a jejich vývojem.
„Oslovili jsme Kancelář prezidenta republiky s tím, že bychom chtěli více času – nebo jestli vůbec pro ně má smysl zprávu připravovat. Řekli jsme si, že ano,“ popisuje historik Petr Hlaváček.
Soudce Robert Fremr se rozhodl vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nezasedne. Důvodem byl podle něj soustavný tlak, kterému čelil, kvůli jeho předlistopadovému působení.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
„Obávám, že selhala prezidentská kancelář, která měla případ skutečně pořádně prozkoumat. Pan prezident oslovil stovky lidí, ale asi zapomněl na historiky,“ říká historik Blažek.
„Neměli bychom zapomínat na desetitisíce vojáků Rudé armády různých národností, ať už to byli Rusové, Ukrajinci, kteří přišli o život při osvobozování Československa,“ říká historik Eduard Stehlík.
Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dala kvůli sporům s vedením instituce výpověď. Je na půdě ÚSTRu ohroženo svobodné bádání? Je ředitel Ladislav Kudrna dobrým manažerem?
Senát apeluje na vládu, aby vyřešila problém se sídlem, který má Ústav pro studium totalitních režimů. Historici vyjadřuji svoji nespokojenost s vedením ústavu v otevřeném dopise.
Dopis na rozloučenou mohli odsouzení na smrt napsat poté, co jim exekuční úřad oznámil, že jejich žádost o milost byla zamítnuta. Typicky to bylo v předvečer, nebo v samotný den konání popravy.
„Když ředitel nastupoval, tak naše oddělení velmi chválil. Od Vánoc se ale postoj vedení k naší práci výrazně změnil a začali jsme mít problémy,“ popisuje Václav Sixta.
Zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů v otevřeném dopise kritizují vedení instituce v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou kvůli neodůvodněným odvoláním, bossingu nebo cenzuře.
„Ve spisu se objevují klasické obraty, že představovali závadovou mládež. Byli to mladí lidé, kteří nebyli podchyceni v masových organizacích. To se spisem line jako červená niť“ říká historik.
Nový internetový projekt nyní nabízí možnost porovnat různé nahrávky politického procesu s Rudolfem Slánským. Autoři projektu tak chtějí ukázat, jak komunistický režim manipuloval s veřejností.
Zásah proti demonstrantům na Národní třídě si vyžádal téměř 600 zraněných. Tehdy nově vzniklé Občanské fórum téměř okamžitě spustilo rozsáhlé vyšetřování s rozpačitými výsledky.
„Od počátku roku 1989 bylo možné cestovat do zahraničí, pokud občan dostal legálně peníze ze zahraničí,“ popisuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.
Cesty do USA, Velké Británie a Irska. Diplomatický pas komunistického pohlavára pomáhá tři dekády od sametové revoluce objastnit kontext snah československých komunistů prolomit diplomatickou izolaci.
Redakce iROZHLAS.cz připomíná příběhy tří mužů, kteří za svůj pokus o přechod hranice ve dvou případech zaplatili životem, v jednom trvalou invaliditou.