Kancelář prezidenta republiky požádala historiky o poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Roberta Fremra. Prezident Pavel totiž váhá se jmenováním Fremra ústavním soudcem poté, co se objevily informace o jeho roli v některých zpolitizovaných procesech před rokem 1989. „Do konce srpna bychom chtěli předložit stručnou zprávu,“ plánuje historik Petr Hlaváček, ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.

Praha 11:30 10. srpna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na jaké otázky chcete najít odpověď?
My rozhodně nehodláme pana doktora Fremra kádrovat anebo nacházet nějakou pravdu o dějinách, o jeho životním kontextu v časech komunismu, v časech normalizace. Vlastně nás zajímají dvě kauzy, kauza Olšanských hřbitovů a soudy nad emigranty, respektive nad jejich rodinnými příslušníky.

A možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu ctěné senátory a senátorky v omyl.

Budete hledat i další případy soudce Fremra?
Zní to zvláštně, že pan Fremr se tak trochu stane předmětem výzkumu. Bude to mít dvě fáze.

My bychom po dohodě s Kanceláří prezidenta republiky chtěli do konce srpna předložit jakousi stručnou zprávu, která by dávala činnost pana soudce Fremra v pozdní normalizaci do širšího kontextu.

A pak se tomu tématu budeme věnovat i dál, další měsíce, protože těch archivních materiálu je opravdu hodně. Vznikne výzkumná zpráva, možná i knížka.

Pavel chce nahlédnout do archivů o soudci Fremrovi. O jmenování rozhodne, až se s nimi seznámí

Číst článek

Když jste zmínil, že budete zkoumat jeho činnost v kontextu tehdejší doby – dá se vůbec s optikou dneška soudit tehdejší konkrétní rozhodnutí? Například bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová říká, že soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku.
Jistě to tak je. Naše republika, ať už Československá, nebo Česká republika má právní kontinuitu s tehdejší Československou socialistickou republikou. Tady je to nepostižitelné, ale dejme tomu, že to může mít i historicko-morální rozměr.

My můžeme například přinést informaci, nakolik zrovna tento konkrétní soudce, který sice po revoluci udělal zářnou kariéru ve prospěch demokracii, byl třeba až aktivistický v 80. letech.

Tam jde třeba i o počet kauz, které soudil. A jestli nakonec, byť byl mlád, nebyl až příliš vyhledávaným.

Historik Tomek: Soudy s emigranty před rokem 1989 byly velmi formální, režim se bránil odlivu mozků

Číst článek

Nebude ve vašem týmu třeba i nějaký soudce? Nebo někdo, kdo má zkušenost z té doby? Protože mě překvapuje ten rozdíl. Pokud o tehdejším souzení mluví soudci, tak říkají, že například soudce Fremr nemusel mít vůbec ponětí o tom, že důkazy zmanipulovala Státní bezpečnost. A naopak historici, třeba Petr Blažek říká, že není možné, aby to nevěděl.
Není to možné, protože na podkladech, co jako soudce městského soudu v Praze měl pan Fremr k dispozici, jsou i razítka Státní bezpečnosti.

Náš tým jsou historici. My nebudeme pana Fremra soudit. Ale máme tam i kolegu, který je mimo Ústav pro studium totalitních režimů, je to docent Petr Kreuz, právní historik. Díky němu se budeme dostávat i k dalším právním kontextům 80. let.

Další soudci i žalobci?

Pokud bude takhle přezkoumávána činnost pana Fremra před rokem 1989, neměli by pak být ale stejně přezkoumáni všichni soudci? A třeba i žalobci, kteří soudili a obžalovávali před rokem 1989? Nebo ti, kteří soudili kauzy typu ilegální emigrace? Těch je mnoho a soudí dodnes.
Je to samozřejmě otázka. Ale už jsem řekl, máme tady právní kontinuitu. Potom tady taky bylo něco jako milostivé léto po roce 1989...

Fremr zatím ústavním soudcem nebude. Prezident si prověří informace o jeho rozhodování v minulosti

Číst článek

Ovšem ne každý soudce kandiduje do Ústavního soudu, což je instituce, která bdí nad ústavností, právním řádem, nad dodržováním dokonce i lidských práv v této zemi. A to není nároková záležitost.

Proto si taky myslím, že prezident republiky teď vyčkává. A byť má schválení Senátu, tak pana doktora Fremra zatím ústavním soudcem nejmenoval.

Ředitel vašeho ústavu Ladislav Kudrna řekl, že ústav bude zkoumat i fungování celé komunistické justice. To je to, o čem jste mluvil? Že potom budete bádat dál?
Tak my to máme v popisu práce.

Mě překvapuje, že se to dosud nedělo. Že se tomu, jak fungovala komunistická justice, dosud nevěnoval někdo víc.
Ústav pro studium totalitních režimů nemá na bádání patent. Je tady celé koncertní těleso institucí, ať už v Akademii věd, nebo na univerzitách. Teď nás dohnala konkrétní kauza s konkrétním jménem, což souvisí s tím, že jde o Ústavní soud.

Ale to, co řešíme, nemá být soud nad Robertem Fremrem, byť si dokážu představit, že on sám vyvodí z toho dění nějaké důsledky.

‚Nebudeme soudit‘

Já si znovu vypůjčím slova Ivy Brožové, která říká, že předlistopadové angažmá soudců po revoluci v roce 1989 řešil zákon. S ohledem na potřebu očisty soudcovského stavu byla stanovená lhůta, kdy bylo možné vznést pochybnosti a řešit selhání soudců. Neotvíráte už uzavřenou kapitolu?
Je pravda, že je to už docela dlouho od revoluce a kariéra pana Fremra ve prospěch demokracie a právního státu je, myslím, poctivá a braná vážně.

A nejde o to tady rozehrávat nějaký hon na čarodějnice po třech dekádách. Ale jde o to, že i někteří senátoři, kteří mluví do nominací na Ústavní soud, se cítí uvedeni v omyl, že neměli kompletní informace.

Nedělejme z Ústavního soudu poštovní přepážku, nevyřeší všechny bolesti světa, říká Baxa

Číst článek

Už jsem řekl, každý má nějakou minulost a my nebudeme soudit, jestli někdy selhal, nebo neselhal. Každý má právo na konverzi. A myslím, že pan Fremr se nakonec osvědčil jako někdo, kdo pracoval pro demokracii a právní stát.

Ale ten problém je, že se do toho tak trochu zamotal. A kdyby v Senátu jeho paměť lépe sloužila, tak možná tuto kauzu neřešíme a mávneme nad tím rukou a budeme to dokonce brát jako nějakou sebereflexi. Takhle to vypadá, že možná by měl jít pan Fremr do penze.

Několikrát taky bylo řečeno, že ke kauze Olšanské hřbitovy nejsou všechny materiály, že jich je málo. Nevím, jak je to doopravdy, ale je možné z toho udělat jednoznačný závěr?
Určitě můžeme říct, nakolik ta kauza byla zmanipulovaná a nakolik šlo o politický proces. Vzhledem k tomu, jaké materiály už máme k dispozici třeba z Archivu bezpečnostních služek, a nakolik i víme, jak byla ta kauza již tehdy medializovaná, tak se dá říct, že to nebyl běžný proces.

Materiálů ke konkrétnímu jednání soudce Fremra je tedy podle vás dost na to, aby se to dalo zasadit do kontextu?
Určitě. Máme v podstatě kompletní dokumentaci a je tady jenom potřeba se tím nějak prokousat. První zpráva pro Kancelář prezidenta republiky asi nebude výzkumná zpráva na 50 stran, ale základní kontextualizace. To jsme schopni udělat docela rychle.

Věra Štechrová, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít