,Aby se z nich nestali mučedníci.‘ Nacisté před 84 lety popravili devět studentů, ostatky se dodnes nenašly
Před 84 lety uzavřeli nacisté v Protektorátu Čechy a Morava vysoké školy. Reagovali tak na protiněmecké demonstrace, které vypukly při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala. Stovky studentů putovaly bez soudu do koncentračních táborů, někteří skončili na popravišti. Osud ostatků devíti zavražděných vysokoškoláků se historikům daří odkrývat až teď.
„Nesmí být místa v celé naší československé zemi, které by nedosvědčovalo vaše svaté odhodlání přinést každou oběť vlasti,“ řekl Edvard Beneš, který tehdy stál v čele zahraničního odboje, v první výzvě k boji, kterou už v září 1939 odvysílala BBC z Londýna.
„Tož všichni společně do boje za svobodné Československo ve svobodné Evropě,“ uvedl Beneš.
28. října, v den výročí vzniku Československa, lidé v Praze demonstrovali proti nacistické okupaci. Němci tehdy postřelili studenta medicíny Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl.
Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
„Všude ve skupinách provolávali hanbu protektorátu, Československá republika ať žije a tak dále. Už při naložení rakve se studenti loučili zpívanou hymnou. Samozřejmě, že se zpívala celá československá hymna, včetně Nad Tatrou sa blýská, což bylo tenkrát přísně zakázáno,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa Rudolf Šindelář.
‚Je zle‘
Dva dny na to uzavřeli nacisté vysoké školy na území protektorátu a tvrdě zasáhli proti studentům.
Jan Opletal nebyl první obětí demonstrací 28. října 1939. Proč se o Václavu Sedláčkovi příliš nemluví?
Číst článek
„Podíval jsem se z okna a zjistil jsem, že na ulici před kolejí na rohu je těžký kulomet, a tak jsem říkal: ,Hoši, vstávejte, je zle.‘ Už bylo slyšet, jak vojáci rozbíjí dveře v nižším patře. Za chvilku se přiblížili k nám,“ vyprávěl Paměti národa o zátahu na Masarykových kolejích v pražských Dejvicích Jaromír Lisý.
Zatčené studenty Němci odvezli do koncentračních táborů. Devět ještě ten den popravili. Co se s těly studentů stalo, není dodnes jisté.
„Ovšem objevila se určitá stopa, protože příslušník gestapa Fritz Kiesewetter, který byl souzen a po válce popraven za svoje zločiny proti českému národu, při řízení v roce 1945 vypověděl, že byl svědkem jak popravy tak i jednání šéfa gestapa Geschkeho,“ upozorňuje historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
„Při stejné příležitosti jsem zaslechl rozhovor mezi Geschkem a jeho tehdejším pobočníkem Störmerem, od kterého jsem se dozvěděl, že těla zastřelených byla převezena do Liberce a spálena v tamním krematoriu,“ uvedl tehdy příslušník gestapa.
Kult mučedníků
„Což dává smysl, protože krematorium v Liberci bylo mimo Protektorát. Pro nacistické úřady bylo dost podstatné v té zjitřené době, aby nenastal opět případ Jana Opletala. To znamená řetězení dalších případných nepokojů, vytváření kultu mučedníků. Bylo mnohem výhodnější, aby ty ostatky zmizely,“ dodává historik.
Historik objevil dosud neznámé oběti listopadu 1939. K jejich popravě vedl konflikt v tramvaji
Číst článek
Po druhé světové válce v roce 1945 navrhlo ministerstvo národní obrany, aby všichni padlí studenti včetně devíti popravených dostali vyznamenání. Proti tomu se postavili představitelé Univerzity Karlovy.
„S tím, že tito studentští vůdcové spolupracovali s Němci a že pokud by ministerstvo na tom trvalo, tak že proti tomu budou protestovat. Takže vyznamenáni válečným křížem nebyli. Samozřejmě to byli oběti nacistů. To jednoznačně. Ale nebyli to odbojáři, nebyli to bojovníci,“ vysvětluje historik Prokop Tomek.
Uctění památky nacisty zavražděných a perzekvovaných studentů pak v listopadu 1989 odstartovalo změny, které vedly k pádu komunismu v Československu.
