V Číhošti vzpomínali na umučeného faráře Toufara. Před 74 lety se během jeho kázání pohnul kříž
Kostel nanebevzetí Panny Marie v Číhošti na Havlíčkobrodsku si v neděli připomínal nevysvětlenou událost z třetí adventní neděle roku 1949. Při mši během kázání faráře Josefa Toufara se několikrát pohnul kříž na oltáři. On sám si toho nevšiml, ale událost dosvědčilo 19 lidí. Po rozšíření zpráv se do vesničky začaly sjíždět poutníci z celé republiky, což vzbudilo pozornost i obavy komunistické moci. Na konci ledna 1950 Josefa Toufara zatkla.
Toufar i přes opakované výslechy a bití odmítl podepsat přiznání, že událost zinscenoval, a 25. února zemřel na následky mučení. Ani po 74 letech přitom není jasné, co se to tehdy v Číhošti stalo.
„Ten křížek vidím, to mi z paměti nevymizí. Říkala jsem si co to, protřela jsem si oči. Asi se mi něco zdálo, protože jak by mě napadlo, že se třeba hýbe křížek,“ vzpomínala Libuše Fialová, která na mši byla, po letech pro Českou televizi.
Nová výstava představuje 27 příběhů mučedníků, které zavraždily totalitní režimy. Jsou mezi nimi i Češi
Číst článek
Letos o třetí adventní neděli na události z roku 1949 vzpomínali lidé přímo v Číhošti s farářem Michalem Špilarem.
„Tehdy jako dnes byl advent a to je čas, kdy se snažíme více vnímat boží přítomnost, sílu naděje, dobra, pravdy a krásy,“ říká jeho kolega František Čech z farnosti při kostele svatého Remigia v Praze-Čakovicích pro Český rozhlas Radiožurnál.
Sám Josef Toufar před 74 lety kázal evangelium, které se četlo i během letošní bohoslužby.
„Snažil se svým farníkům připomenout, že boží láska je uprostřed nás, že je třeba se ji snažit zahlédnout, jít jí naproti, dávat jí prostor ve svém životě, aby se mohla projevovat. Když to řeknu nějak ve zkratce, vnímat dobro, pravdu, krásu kolem nás, naše vztahy, uchovávat si naději, i když to třeba není úplně jednoduché,“ dodává Čech.
Událost z roku 1949 podle něj nebyla pouhou náhodou. „Mým denním chlebem je práce s životními příběhy lidí, které jsou často naplněné podivuhodnými náhodami,“ vysvětluje farář. Nevysvětlitelné dění bere jako potvrzení Toufarových slov o tom, že Bůh je tu s námi.
„Je pravda, že častěji se boží přítomnost projeví trochu jinak, třeba radostí z něčeho krásného nebo dobrými vztahy. Na druhou stranu, proč by se Pán Bůh nemohl na znamení své blízkosti projevit tak, že pohne kusem kostelního vybavení?“ ptá se Čech.
Na cestě ke svatořečení
Josef Toufar nikdy nepodepsal přiznání. Zemřel na následky brutálních výslechů. V katolické církvi běží od roku 2018 proces jeho blahořečení, což by mohlo být předstupněm jeho prohlášení za svatého.
Zemřel vyšetřovatel StB, který mučil kněze Toufara. Odsouzen byl, ale do vězení nikdy nenastoupil
Číst článek
„Proces blahořečení má několik kol, během kterých probíhá vcelku pečlivé šetření životního příběhu kandidáta svatořečení. Pokud se nepletu, tak u Josefa Toufara v současnosti probíhá takzvaná diecézní fáze, tedy že se věc zkoumá v královéhradecké diecézi, kam farnost Číhošť patří a kam patřil i Toufar jako farář. A nějakým způsobem probíhají šetření v místě události,“ popisuje Čech.
Pro katolického faráře je Toufar osobní inspirací v pomoci lidem i přístupu k mezilidským vztahům.
„Vnímám jeho úsilí být dobrým knězem a beru ho jako příklad člověka, který se snaží rozvíjet to, co je skutečně lidské, to znamená vztahy mezi lidmi. Víme, že pomáhal lidem s ordinacemi, s důchody, zakládal spolky, ale vlastně i vztah s tím, který našemu životu může dávat zdravou dynamiku, komu říkáme jako křesťané Bůh,“ uzavírá Čech.
