Milada Petříková-Pavlíková. První česká architektka seděla bokem, aby nerozptylovala muže

Na rohu ulice Technická a Zikova na Praze 6 stojí budovy, které jsou součástí urbanistického prostoru vytvořeného Antonínem Engelem pro potřeby Českého vysoké učení technického. V něm je také trojdomí z let 1921-1924, jehož spoluautorkou je první československá architektka v historii Milada Petříková-Pavlíková. „Je to žena opravdu unikátní, první žena absolventka-architektka v nové Československé republice,“ vyzdvihuje architektka Zuzana Pešková.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Architektka, architektura (ilustrační foto)

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo všeobecně dopřáno ženám veškeré vzdělání včetně technického (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Milada Petříková-Pavlíková byla také jedna z prvních žen-absolventek Českého vysokého učení technického (ČVUT), připomíná současná proděkanka tamní Fakulty stavební Pešková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak a kde se rodí noví architekti a urbanisté?

Petříková-Pavlíková získala vysokoškolské vzdělání přesto, že za Rakouska-Uherska ženy nesměly studovat technické obory. „Měla velké štěstí, že pocházela z velmi progresivní rodiny. Její tatínek byl lékař a rodina nesmírně podporoval studium a vzdělanost žen,“ přibližuje Pešková osud výjimečné rodačky z Tábora.

„Milada Pavlíková nastoupila na gymnázium Minerva a pak se urputně chytla myšlenky, že bude studovat architekturu, což bylo něco naprosto nemyslitelného.“

Protože ale měla neuvěřitelnou odvahu a cílevědomost a šla si za svým cílem, tak se jí s podporou otce a ženských spolků podařilo přesvědčit profesora Jana E. Koulu, aby ji načerno jako soukromou hospicientku přizval do hodin architektury, pokračuje Pešková:

„Začala studovat už v roce 1914 na pražské technice – na tajno. Musela sedět bokem, aby nerozptylovala muže od studia. Účastnila se v zásadě všech aktivit, dokonce tajně dostávala známky a vysvědčení, ale bez razítek.“

Tvůrčí manželství

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo všeobecně dopřáno ženám veškeré vzdělání včetně technického. „Tady vidíme jeden nesmírně cenný progresivní rys, protože jí byly zpětně uznány všechny výsledky zkoušek a projektů, které do té doby odstudovala,“ připomíná proděkanka a dodává:

Tři rozvlněné věže na Žižkově nebudou. ‚Možná se postaví jinde,‘ věří architekta Jiřičná

Číst článek

„Milada Pavlíková odpromovala v roce 1921 a dostal hned zakázku na trojdomí v Šolínově ulici, číslo popisné 1,3 a 5, coby útulný domov osamělým ženám.“

Mladá architektka se také krátce po promoci provdala za svého milovaného a obdivovaného učitele Theodora Petříka, který se později stal profesorem a spolupracovníkem Antonína Engela. Petřík svou ženu velmi podporoval.

„Tenkrát byl odborným asistentem, jeho vědecká dráha rostla a Milada měla velmi velké štěstí na něj jako na partnera, protože byl nesmírně vizionářský, a to nejen v architektuře.“

„Věnoval se více zemědělským stavbám, ale současně si velmi vážil ženského vzdělání a její povahy, takže ženu velmi podporoval, aby se mohla věnovat své kariéře. Oba dva velmi publikovali, jejich symbióza byla i tvůrčí, protože se spolu podíleli na řadě společných projektů,“ popisuje život první československé architektky Zuzana Pešková.

Poslechněte si celé Leonardo Plus o výchově a vzdělávání architektů v Čechách. Připravila Markéta Ševčíková.

Markéta Ševčíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme