Před 76 lety skončila druhá světová válka, konflikt si vyžádal 60 milionů životů
„Německo kapitulovalo, válka skončila,“ tak zněly titulky, které před 76 lety plnily přední stránky novin. Šest dlouhých válečných let v Evropě bylo u konce. Nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva si vyžádal 60 milionů životů. Lidé umírali na frontě, v okupovaných zemích a v nacistických koncentračních táborech. Poražené Německo podepsalo kapitulaci 7. května ve francouzské Remeši. Platit začala následující den, tedy 8. května 1945.
„Jednu minutu po půlnoci v úterý 8. května zazněl nad bojišti pobořené Evropy signál - Zastavte palbu. Tak se skončila válka v Evropě,“ hlásil rozhlas v květnu 1945. Evropa si mohla konečně vydechnout a slavit konec válečných útrap.
„S velkou radostí, pane prezidente, vám posílám v tento den, kdy československé a britské národy se spojují k oslavě vítězství nad Německou tyranií svoje vřelé pozdravy,“ zaznělo v poselství britského krále Jiřího VI. československému prezidentovi Edvardu Benešovi. Právě v Londýně se Beneš během německé okupace postavil do čela exilové vlády a zahraničního odboje.
„S hlubokou účastí jsme sledovali dlouhé utrpení Československa. Byli jsme šťastni, že jsme mohli poskytnout vám a československé vládě asyl. A těšili jsme se, že udatní, že udatní českoslovenští vojáci a letci bojovali s námi v řadách spojených národů.“
V Británii za války působil také podplukovník Ján Bačík. Její konec ho ale zastihl ve Francii, kde od října 1944 bojoval jako velitel tankové čety u Dunquerque - vzpomínal pro projekt Paměť národa.
„Smlouva o neútočení byla pochopitelně podepsaná dřív, ale pro nás skončila válka v devět hodin 8. května. A potom z toho Němci udělali benátskou noc - rakety. Do rána bylo nebe bílý. Chtěli asi vystřílet všechno, co měli.“
Boje v Praze
V Praze se v té době ještě bojovalo. Němci kapitulovali až ve čtyři hodiny odpoledne.
„V Praze nastal dnes den vítězství za účasti tisíců svobodných lidí. Provázeli nás stovkami pouličních barikád, které byly nejsilnější, jaké jsem kdy viděl - přesto, že byly vybudovány ve spěchu muži ženami a dětmi,“ tlumočil rozhlas svědectví dopisovatele britského listu o atmosféře v osvobozené Praze. Během bojů v hlavním městě zahynulo přibližně 3 tisíce Čechů. Podle historika Jindřicha Marka ale mělo povstání smysl, přestože už byl konec války na spadnutí.
Uplynulo 76 let od Pražského povstání. Urputné boje trvaly tři dny, ohniska byla na Pankráci a v Nuslích
Číst článek
„Bohužel se setkáváme stále častěji s takovými zlomyslnými, sebemrskačskými postoji, že bylo alibistické, zbytečné, za pět minut dvanáct. To mohou říkat lidi, kteří sami za svoji zemi nikdy nic neudělají a budou prostě jenom mlít pusou, lidově řečeno. A hlavně neznají historii, neznají kontext toho.“
Rudá armáda přijela do Prahy 9. května časně ráno. Na většině míst byl v té době už klid. V polovině května 1945 pak skončilo vysílání exilové vlády na vlnách BBC, které téměř 6 let povzbuzovalo Čechy v protektorátu.
„Drazí posluchači, zítra - v pátek - uslyšíte poslední vysílání Hlasu svobodné republiky z Londýna. Náš úkol se končí a zítra v pátek se s vámi z Londýna rozloučíme,“ oznamoval rozhlas.
Druhá světová válka definitivně skončila o čtyři měsíce později - 2. září 1945 - kapitulací Japonska
