Vilém Nový posloužil komunistické straně v dobrém i ve zlém. Oddanost režimu ho dovedla až do vězení
Byl šéfredaktorem Rudého práva, rektorem vysoké školy, poslancem, také vězněm a vědeckým pracovníkem Státní knihovny v Praze. Vilém Nový – muž, který rozšířil lživou teorii o smrti Jana Palacha a kvůli politice neváhal nafackovat své čtyřicetileté dceři. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Zdeněk Doskočil.
Rodák z Jihlavy, narozený roku 1904, se vyučil sazečem a do roku 1925 pracoval v jihlavské tiskárně. Už v roce 1919 se stal členem sociálnědemokratické mládeže a tíhl k radikální levici. I proto byl o dva roky později, coby sedmnáctiletý, na ustavujícím sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ).
Ve 20. a 30. letech působil ve stranickém aparátu v Jihlavě, Olomouci a Ostravě, v letech 1929 a 1930 vystudoval Leninskou školu v Moskvě. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava odešel do Velké Británie, kde se stal šéfredaktorem novin Mladé Československo a vystupoval také v BBC.
Používal své pravé jméno, jeho manželka v Protektorátu byla v souvislosti s tím zatčena a vězněna v Ravensbrücku. Nového dvě dcery vyrůstaly u babiček.
Po válce Nový krátce pracoval jako krajský tajemník KSČ v Ostravě, stal se také poslancem a v roce 1946 šéfredaktorem stranického deníku Rudé právo. Současně byl začleněn do užšího předsednictva Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ). To už byl znovu ženatý, novou partnerku si přivezl z Velké Británie, což významně poznamenalo vztahy s dcerami.
Léčitele a pátera Ferdu režim sledoval až do roku 1989. Nikdy ho ale nezlomil, míní historik
Číst článek
Aféra studený oheň
Vilém Nový byl jedním z prvních, které semlelo pomyslné soukolí politických procesů. Zatčen byl v září 1949 a řadu let vyslýchán. Státní bezpečnost jej využívala jako svědka u procesů, známá je jeho lživá „svědecká“ výpověď při procesu proti Rudolfu Slánskému.
Jako mnozí ostatní byl i Nový během vyšetřování týrán a vypovídal to, co mu Státní bezpečnost a sovětští poradci nařídili.
Až v prosinci 1953 byl Nový odsouzen za vyzrazení státního tajemství v dalším vykonstruovaném procesu na sedm let odnětí svobody. V létě 1954 byl podmínečně propuštěn a nastoupil do Státní knihovny v Praze.
Na počátku 60. let byl rehabilitován, finančně odškodněn, jmenován rektorem Vysoké školy politické ÚV KSČ, stal se poslancem a znovu členem ÚV KSČ. Na jaře a v létě 1968 stál na straně protireformního a prosovětského proudu.
Komunisti chtěli, aby ženy pracovaly stejně jako muži. To ale není emancipace, tvrdí historik
Číst článek
V lednu 1969 se zapletl do „aféry studený oheň“ v souvislosti se sebeupálením Jana Palacha v Praze. Byl několikrát zažalován u civilního soudu, ale soudní pře vyhrál.
V té době se prohloubila roztržka s jednou z jeho dcer, tehdy slavnou čtyřicetiletou televizní hlasatelkou Kamilou Moučkovou. Nový jí během diskuse nafackoval.
V 70. letech byl opět poslancem, publikoval ve stranickém tisku, sbíral vyznamenání a jako pamětník, který zažil založení KSČ, jezdil a přednášel na setkáních po celé republice. Byl ale také dlouhodobě sledován Státní bezpečností. Zemřel v březnu 1987.
