Pohled na 50. léta jinak. „První, co by vás napadlo obecně ve veřejném prostoru – procesy, Slánský, Milada Horáková, Toufar... Snažili jsme se vystoupit z těch jednoduchých razítek,“ popisuje Stehlík.
„Myslím, že uherskohradišťská věznice je svým způsobem a ve velkých uvozovkách Osvětimí našeho komunismu,“ říká učitelka, která přivedla své žáky k natáčení dokumentu s pamětnicemi.
Nový internetový projekt nyní nabízí možnost porovnat různé nahrávky politického procesu s Rudolfem Slánským. Autoři projektu tak chtějí ukázat, jak komunistický režim manipuloval s veřejností.
Mezi dvěma nejmocnějšími muži komunistické strany - Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským bylo zpočátku mnohaleté přátelství. Přesto Gottwald nakonec neváhal Slánského obětovat.
Na konci války v roce 1945 Rudolf Slánský zažíval vrchol svojí kariéry. Po šesti letech ale přišlo uvěznění a strmý pád. 70. výročí politického procesu připomíná seriál Radiožurnálu.
Rudolf Slánský se narodil v roce 1901 v rodině židovského obchodníka. V Plzni vystudoval gymnázium a poté odešel do Prahy. Členem komunistické strany se stal již v roce jejího vzniku, tedy 1921.
Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé – demokraté, intelektuálové, podnikatelé... a také básníci.
Kramář, Rašín, Horáková, ale i Slánský, Hilsner nebo K. H. Frank. Vinní i bez viny. Komunisté, demokraté, židé i nacisté, kteří stanuli před soudem kvůli svému politickému přesvědčení, rase či funkci.
Dne 10. listopadu 1951 byli v Praze na Pankráci popraveni (přesněji zavražděni) Alfréd Plocek, Miloslav Franc a Jaroslav Peške. Patřili k představitelům československé technické inteligence.
Zničené jsou například panely o popravě Milady Horákové, nebo ty s informacemi o dalších procesech 50. let, řekl Radiožurnálu historik Petr Blažek, který výstavu připravoval.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
Skončil tak vykonstruovaný politický proces se členy nekomunistických stran. Milada Horáková byla jedinou ženou, která se stala v době po únorovém převratu obětí justiční vraždy.
Útěk do zahraničí vyprovokovala smyšleným dopisem Státní tajná bezpečnost. Na falešného převaděče si vzpomíná také hereččin syn Jiří Štěpnička, kterému tehdy byly tři roky.
Podle Libora Svobody z Ústavu pro výzkum totalitních režimů zároveň není jisté, že se Válková ze svého postu dostala k dokumentům, které popisovaly, že se ochranný dohled používal proti disentu.
Praha||Jaroslav Skalický, pak|Historie|seriál procesy 50. let
Nejzvlčilejší vykořisťovatelé a vydřiduchové. Takovými slovy nazýval soudce Vojtěch Rudý v 50. letech zemědělce, kteří nechtěli vstoupit do jednotných družstev.
Praha||Jaroslav Skalický, pak|Historie|seriál procesy 50. let
Další díl seriálu Radiožurnálu se věnuje případu skupiny novinářů z pražské pobočky Associated Press, které ve vykonstruovaném procesu vyslýchal prokurátor Josef Urválek.
