Lososy zabíjela srážková voda z měst. Zachránila je biočistička na předměstí
Losos kisuč, běžný v Pacifiku, patří k ohroženým druhům ryb. Badatelé z univerzity v americkém státě Washington přišli na to, že když biologicky přečistí srážkovou vodu, která ve městě nabírá jedovaté látky, přispějí tím výrazně k přežití lososího potěru, ryby jen byly menší.
Dešťová voda někdy teče do řek a potoků ve velkém množství, zvláště po přívalových srážkách. Městem se jí v takové situaci valí tolik, že čističky všechnu nepoberou. Ryby jsou proto vystaveny i působení částic mědi, olova či zinku, případně dalších toxických látek, které cestou přes lidská sídla voda spláchla.
To vědce vedlo k pokusu, jehož výsledky zveřejnili v odborném časopise Science of the Total Environment. Zjistili, že v nefiltrované srážkové vodě z širší aglomerace amerického města Seattle uhynulo více než 87 procent jiker a embryí lososů druhu kisuč, kteří jsou na intoxikaci obzvlášť citliví.
Zapínání genů
Srážkovou vodu z města prohnali biočističkou, do níž dali štěrkopísek, kompostovací směs a mulčovací kůru. Metoda je to sama o sobě levná, v případě širšího použití by ale nejspíš byla kapacitně náročnější kvůli nutnosti vyčlenit potřebnou půdu v krajině.
„Studie má velký genetický základ,“ upozorňuje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes. Vědci si totiž dali s lososy velkou práci. Na jejich embryích sledovali, jaké geny se zapínaly a vypínaly při různém stavu přečištění vody z města a okolí.
Čistička u města
Pacifičtí červení lososi, konkrétně je to pět druhů, migrují ve velkých skupinách. Statisíce dospělých lososů takto urazí stovky kilometrů po zavedených trasách. Dokázat je ochránit před svody srážkové vody se jeví proto jako těžký úkol.
Sto tisíc jiker lososa nasadí ochranáři do říčky v Českém Švýcarsku, potěr vypustí v dubnu
Číst článek
Lososi totiž vždy plavou na místa výtěru tam, kde se narodili, a po výtěru hynou. Jejich masové stěhování, známé pod pojmem salmon run, budí v povodích řek u Pacifiku, zejména ve Spojených státech, velký zájem veřejnosti.
„Dal by se ale vyčistit nějaký úsek řeky, kde se lososi líhnou,“ odhaduje možnosti využití metody Zuzana Musilová, ichtyoložka, to je bioložka se zaměřením na ryby. Nejvíc by se to podle ní hodilo v místech, kde voda vytéká z města do řeky.
„I třeba levné čištění, které nedá tolik práce, hodně pomůže,“ přitakává Jan Pačes. Podle něj ale zatím není jasné, jak by se uklízela biočistička, když se sama postupně zanáší těžkými kovy.
Oteplování řek
Kromě znečištění z měst je losos kisuč ohrožen i globální změnou klimatu, konkrétně oteplováním vody v řekách. Jde totiž o rybu, která má velké nároky na kyslík. „V některých jižních lokalitách svého areálu tito lososi úplně vymizeli, v tamních řekách je méně kyslíku, než potřebují k přežití,“ říká Zuzana Musilová.
Kapr, nebo losos? Dostatek prospěšných omega 3 kyselin mají upravení kapři, navíc se chovají v Česku
Číst článek
Kyslík se totiž rozpouští v závislosti na teplotě. Čím víc je v řece teplé vody, tím hůř. „V teplé vodě navíc přibývá organismů, které ho spotřebovávají, třeba řas,“ upozorňuje Jan Pačes.
Nejen v americkém Seattlu, ale i ve zdejší řece Odře, po letošních letních bouřkách hynuly stovky ryb kvůli nedostatku kyslíku. „Bylo to rovněž následkem přívalové vody, která do vody přinesla velké množství živin,“ připomíná zdejší příklad Musilová. I v Česku se v oteplujících se řekách a rybnících množí řasy a sinice, které spotřebovávají kyslík, a ryby se při jeho nedostatku dusí.
Invazní druh
Losos kisuč je oblíbená konzumní ryba nejen v oblasti Pacifiku. Chová se už také v akvakulturách u evropských břehů, odkud se podařilo uniknout i do volné přírody. V evropských vodách, například ve Skandinávii, se ale pacifičtí lososi pomalu stávají invazním druhem. Jejich populace tam v poslední době rostou, a přirozené nepřátele v Evropě nemají.
„Mohou negativně ovlivnit zdejší původní faunu, k níž patří losos obecný,“ dodává Zuzana Musilová. Pro evropského lososa se stávají konkurenty, kteří ho obírají o potravní zdroje.
Mohla by přírodní čistička zachránit ohrožené lososy kisuče? Co dělají zrakové receptory ryb pyskounů umístěné v kůži? Čím je zajímavá evoluce pstruhů z indiánských jezer? Debatují ichtyoložka Zuzana Musilová a molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.
