Pyskoun korunkatý je ryba ze západního Atlantiku. Může měřit skoro metr a vážit až 11 kilo. Jeho tělo bývá zbarvené oranžově, barvu ale dokáže rychle změnit. Američtí vědci nyní zjistili, jak to dělá. Pyskoun podle nich umí prostřednictvím buněk pokožky získat informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. Účelem rychlé změny barvy je ochrana a maskování.

Chapel Hill (Severní Karolína) 21:50 2. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tým z univerzity státu Severní Karolína zjistil, že pyskoun korunkatý má stejně jako mnoho vodních živočichů v kůži vrstvu buněk nazývaných chromatofory, které obsahují pohybující se granulky pigmentu. Když jsou granulky rozptýlené, kůže ztmavne. Když se shlukují, je barevná. Napomáhá tomu protein opsin, citlivý na působení světla.

Buněčný mechanismus pyskouna korunkatého tak souvisí s vlnovými délkami světelného spektra. U korálových útesů, kde pyskouni žijí, převažuje krátké. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications spektrálně kontrastuje s dlouhou vlnovou délkou pigmentace rybí kůže.

Světlo projde nejdříve vrstvou chromatoforu, dostane se k vrstvě opsinu, který rybě umožní vnímat dění v horní vrstvě pokožky, a tedy změnu intenzity světla.

Podle vědců to prý funguje jako systém polaroidu, tedy jako okamžitá fotka. Pyskoun takto nejen sleduje své okolí, ale i sám sebe, jako by viděl kůží. Zajímavé je, že změna barvy krátce funguje i po smrti ryby.

The function of dermal photoreception in color-changing animals is unclear. Schweikert et al. describe an optical mechanism in hogfish skin, suggesting that photoreception may obtain sensory feedback about color change.@LoriSchweikert @UNCW_CMS @sonkelabhttps://t.co/5WOD8HSWQZ

— Nature Communications (@NatureComms) August 23, 2023

„Studie je dalším prohloubením našich znalostí o změně barvy u některých živočichů, zejména mořských ryb, ale také třeba chameleonů, kteří změnou barvy dávají najevo své rozpoložení,“ říká zoolog Evžen Kůse.

Pyskouni korunkatí jsou ale pozoruhodní i tím, že to jsou potenciální hermafroditi. Během svého života totiž mohou změnit pohlaví. „Jsou to ryby, které žijí v hejnech, kde je jeden samec a vícero samic. Když se stane, že samec přijde o život, vyčlení se z hejna samice, která změní pohlaví a stane se samcem,“ vysvětluje Kůse.

Adéla Paruchová, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít