Lesy by měly být pomocníkem při ochraně klimatu. Po kůrovcové kalamitě se ale staly spíše zdrojem emisí
Lesy by měly být jedním z velkých pomocníků při ochraně klimatu, stromy totiž zadržují velké množství skleníkových plynů. České lesy jsou ale nemocné a po kůrovcové kalamitě naopak víc skleníkových plynů uvolňují, než pohlcují. Jde trochu o začarovaný kruh, protože kůrovcová kalamita byla mimo jiné důsledkem extrémního sucha, tedy projevu změny klimatu.
Špatný je i stav stromů, u šedesátiletých a starších jsou podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství zdravá jen dvě procenta jehličnatých stromů a třináct procent listnatých.
Nejrozsáhlejší lužní lesy v zemi strádají suchem. Pomoci jim má unikátní klapkový jez na Dyji
Číst článek
Dřevokazný brouk zase ochromil schopnost českých lesů ukládat skleníkové plyny, a zmírnit tak klimatickou krizi. Zdravé lesy jsou přitom jedním z pilířů takzvaného Green Dealu, komplexního evropského plánu na boj se změnami klimatu.
Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu a podobné úmluvy mají země Evropské unie dovést k uhlíkové neutralitě a tím pomoci odvrátit ještě horší dopady změny klimatu. Jde hlavně o sucho, vlny veder nebo neúrodu.
Obnova a adaptace
Podle Petra Čermáka, experta z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně, ale neexistuje žádné zázračné, rychlé řešení, jak zařídit, aby zase české lesy pohlcovaly skleníkové plyny a pomáhaly nám.
Obnova lesů zničených kůrovcem nabrala tempo. Majitelé vysadili nejvíc stromů od roku 2009
Číst článek
„Proto, aby lesy byly úložištěm uhlíku, potřebujeme lesy, které budou mít co nejbohatší strukturu. Zároveň v nich bude dostatečný podíl dospělých a starších stromů. Potřebujeme pestrou dřevinnou skladbu,“ popisuje Čermák. Zdravé lesy se také lépe dokážou adaptovat na aktuální přírodní podmínky.
„Klíčovým úkolem je teď směřovat k tomu, aby pokud možno nedocházelo k dalším rozsáhlým kalamitním situacím. Už to je ale úkol téměř neřešitelný, protože s ohledem na to, jakou druhovou skladbu lesů máme, tak to jsme schopni ovlivnit jen do určité míry,“ podotkl expert.
Pro obnovu lesních porostů je důležitá přirozenost. I to je ale v Česku problém, jelikož naše lesy jsou z velké části uměle vysazené.
Náhrada smrků
Skoro polovinu lesů navíc tvoří smrky, je jich tu přibližně čtyřikrát více, než by odpovídalo přirozenému růstu. Nahradit nadbytečné smrky jinými druhy stromů bude ale podle lesníků trvat i několik generací.
‚Lesáci‘ tvrdili, že lesům rozumí. Kvůli kůrovcovým kalamitám už to tvrdit nemohou, říká biolog Storch
Číst článek
Po kůrovcové kalamitě se začalo vysazovat více listnatých stromů, aby lesy byly pestřejší a odolnější proti oteplování i kalamitám.
„Pokud budeme mluvit o nižších polohách, tak ty domácí dřeviny, které zde rostly ve větších zastoupeních, byly především buk a dub. To byly základní dřeviny. Rostly zde ale i druhy jako habr, lípa, javor. Dřevin bylo poměrně široké spektrum,“ vysvětluje Čermák.
„My se nyní musíme snažit o přirozenou obnovu v co největší míře. Ale bohužel ještě minimálně desítky let poneseme důsledky toho, že jsme se o to nesnažili už dříve,“ míní.
Hmyzu ubývá v Česku i ve světě. ,Na vině je změna krajiny, chybí meze a křoviny,‘ míní etnolog
Číst článek
Kritická infrastruktura
Aby se dosáhlo změny, je potřeba změnit smýšlení o lesích. Strom je pro nás často stále více surovina než základní infrastruktura, kterou je potřeba přednostně chránit. Některé kultury o stromech přemýšlí jinak, třeba původní obyvatelé dnešních Spojených států amerických.
„Takzvaná kritická infrastruktura jsou pro vás ropovody, plynovody nebo různé nádrže. Potřebujeme si uvědomit, co je skutečná infrastruktura. Kritická infrastruktura je voda, vzduch a stromy,“ řekl Českému rozhlasu před časem Juan Mancias, náčelník kmene Carizzo/Comecrudo.
