V Novohradských horách nejspíš někdo střílí rysy. Zmizelo tam sedm rodin z osmi, upozorňuje expertka
Štětiny na uších, skvrnitý kožich, prakticky střižený ocas a licousy po stranách čelisti, to jsou znaky vrcholového predátora, který se po svém teritoriu dost nachodí, je nenápadný a specializuje se na srnčí. Právě proto je rys ostrovid cenný v managementu lesa. Bohužel je ale také atraktivní trofejí, nejspíš na policích papalášů. V Novohradských horách neustále záhadně mizí, upozorňuje pro Radio Wave Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Jsou jen dvě oblasti na území Česka, kde se vyskytuje trvale, a to v širší oblasti Šumavy a Pošumaví – správně se tato populace jmenuje česko-rakousko-bavorská, protože zasahuje až k Norimberku a Linci. Druhou oblastí jsou Beskydy. Domovský okrsek rysí kočky činí 250 kilometrů čtverečních a kocour obhospodaří i dvakrát tolik, přibližuje v pořadu Podhoubí Radia Wave Tereza Mináriková.
Poslechněte si Podhoubí o naší největší kočkovité šelmě, která se zabydlela na Šumavě, ale jinde bojuje s člověkem o přežití
„Pokud do toho člověk nezasahuje, tak může mít rysí komunita docela stabilní sociální strukturu. Kocour může obývat jedno teritorium klidně deset let a kočky taky, můžou tam být vlastně pořád stejná zvířata,“ říká Mináriková.
To se ale děje jen v jádrových oblastech národních parků Šumava a Bavorský les. V okrajových oblastech se zvířata naopak hodně rychle střídají. Je to důsledek střetu s člověkem, zejména pytláctví.
„Nejnebezpečnější skupinu jsme si pojmenovali lovci. To jsou lidé, kteří mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Sbírají kočkovité šelmy i další druhy. Rádi střílí a mají drahé zbraně. Často jsou to bohatí, vlivní lidé, podnikatelé. A je to pro ně koníček. Když takový člověk rysa chce, tak ho dostane,“ popisuje skupinu pytláků, kteří si dovolí ilegální odstřel zákonem chráněné šelmy, Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Bystrozraký samotář, po němž touží pytláci. Rys ostrovid vidí kořist ve tmě až na 300 metrů
Číst článek
„Rysové, které mají jádro teritoria na území Národního parku Šumava, jsou naživu i třináct let. Jsou to ta stejná zvířata. V okrajových oblastech, jako jsou Novohradské hory, nám vydrží jeden rys dva roky,“ dodává Mináriková.
Od roku 2013, kdy organizace Alka začala rysy monitorovat, zmizeli z Novohradských hor všichni rysi, kteří se tam objevili.
„Během našeho sledování se tam vyskytlo minimálně osm rodin, sedm z nich je mrtvých. V současnosti je tam mladá kočka Laura, která přišla z Rakouska asi před dvěma lety a starý rakouský kocour Milo. Uvidíme, jak dlouho tam vydrží,“ uzavírá odbornice na rysy Tereza Mináriková.
Rys, nebo vlk
Rysi občas strhnou hospodářské zvíře, ale méně než vlci, kteří jsou větší potravní oportunisté. „Rys je nóbl kočka, žere takovým hezkým čistým způsobem a nedotýká se vnitřností. Naopak vlci kořist roztrhnou a rozžvýkají, sežerou kosti i vnitřnosti,“ srovnává expertka.
Pokud si chovatel zabezpečí zvěř proti vlkům, bude to dost dobře fungovat i proti útoku rysa. „Škody, které dělají rysi, stát proplácí. Je toho ale v porovnání s vlkem málo. Navíc máme s kolegy podezření, že část rysích škod jsou nejspíš vlčí,“ dodává Mináriková z Alka Wildlife.
Poslechněte si celý podcast Podhoubí, audio je nahoře v článku.
