Antivirus: Redakce hledají cesty, jak si čtenáře udržet. Proč zpravodajství ze sociálních sítí mizí?
Proč chodit na zpravodajské weby, když si vás zprávy najdou na sociálních sítích? Tam vám je navíc přefiltrují lidi, které sledujete nebo je máte v přátelích. Jenže tahle cesta ke zprávám přestává fungovat. Ze sociálních sítí se k článkům dostane čím dál méně lidí. Proč se to děje?
Dostat zprávy tak říkajíc pod nos třeba na Facebooku bylo praktické a pohodlné. Navíc šlo často o články, které už předvybrali lidé, kteří jsou blízcí, třeba kamarádi. „Člověk se tak spíš dostal k věcem, co ho zajímají. A platí to i naopak, tenhle sociální filtr pak často odfiltruje věci, o které nestojím,“ vysvětluje redaktor pořadu Antivirus Jan Cibulka.
Debaty okolo zpráv začaly být na sociálních sítích čím dál víc politicky vyhrocené, což řadu lidí otrávilo, říká redaktor Jan Cibulka. Pslechněte si celý díl pořadu Antivirus
Pohodlné pak tohle bylo i pro noviny. Sociální sítě jim pomáhaly hledat nové čtenáře a čtenářky, a taky s nimi udržovat kontakt. Ne každý si ráno otevře dva nebo tři zpravodajské weby, ale třeba u Facebooku to plno lidí udělá. I proto média investovala do toho, aby byly na sociálních sítích dobře vidět.
„Nutno dodat, že ani sociální sítě na tomhle výměnném obchodu netratily: lidé tam o zprávách debatovali, trávili tím čas a u toho viděli reklamy, ze kterých jsou sociální sítě financované,“ dodává Cibulka.
Vyhrocené debaty
Ale proč tohle přestává fungovat? Podle Cibulky se sešlo víc věcí najednou: debaty okolo zpráv začaly být na sociálních sítích čím dál víc politicky vyhrocené, což řadu lidí otrávilo, a trávili tam méně času.
„A to sociální sítě viděly nerady: čím méně času, tím méně zobrazených reklam, a tedy méně peněz. Začaly proto zprávy ve svých algoritmech utlumovat, ve výsledku je pak vidí daleko méně lidí a nezáleží příliš ani na tom, zda člověk to určité médium na sociální síti sleduje.“
Některé státy navíc schválily legislativu, podle které by sociální sítě měly médiím za ukazování jejich článků platit. To je důvod, proč Facebook už u odkazů na zpravodajské weby v Česku neukazuje obrázky, jinde ve světě pak odkazy na zprávy blokuje úplně.
Antivirus: Kupujete pod stromeček elektroniku? Pohlídejte si aktualizace, a nezapomeňte na zálohy
Číst článek
„Twitter, tedy sociální síť X zase po převzetí Elonem Muskem začal skrývat u článků titulky. A i ostatní sociální sítě se snaží své uživatele držet u sebe, než je odkazovat někam jinam, což platí právě i pro zpravodajství,“ říká Cibulka.
Kvalitní novinařina
Co to ale znamená pro čtenáře? Řada influencerů přeci zpravodajské dění nějak pokrývá. „Někteří odvádějí dobrou práci, pro řadu dalších jsou sociální sítě cesta, jak si vydělat, často tím, že do příspěvků mixují reklamu, přičemž ji často ani nepřiznají,“ říká Cibulka.
Navíc kvalitní novinařina vyžaduje spolupráci řady lidí: práci redaktorů kontrolují editoři a editorky, každý článek tak vidí víc očí a klesá proto šance, že někde vyjde nesmysl, redakce se k někomu zachová nefér, nebo dokonce čtenářům lže. „Tohle v jednom nebo dvou lidech prakticky nejde zvládnout,“ upozorňuje Cibulka.
Newslettery a podcasty
Všechny redakce teď hledají cesty, jak si čtenáře a čtenářky udržet. Proto nabízí newslettery, tedy možnost odebírat články e-mailem, někdy lze nastavit, že budou chodit jen věci od určité autorky nebo autora.
„Pak jsou tady mobilní aplikace jednotlivých portálů, a kdo má rád audio, pro něj jsou tu podcasty. A já osobně mám rád starou ale pořád perfektně funkční technologii, kterou najdete prakticky všude: takzvané RSS feedy. Články z různých webů mi tak automaticky chodí do jedné aplikace v mobilu, a mám tam namixované velké zpravodajské servery i maličké blogy s tím, co mě zajímá,“ uzavírá Cibulka.
