Přibývá lidí, kteří se vědomě vyhýbají zpravodajství i internetovým diskuzím, popisuje výzkumnice
Chování lidí na sociálních sítích se mění. Podle výzkumu Masarykovy univerzity v Brně se stávají víc zdrojem zábavy než informací. „Během covidu byl vrchol, pokud jde o sledování zpráv, pak ale přišel pokles. Dokážu si představit, že začali vědomě zprávy vynechávat i pro svůj vlastní klid a duševní pohodu,“ uvádí spoluautorka výzkumu Lucie Čejková.
Ve výzkumech se prý začíná objevovat fenomén cíleného vyhýbání se médiím. Okolo 14 procent lidí například už v roce 2022 uvedlo, že se vyhýbá České televizi, 8 procent Českému rozhlasu a téměř 40 procent bulvárním médiím.
„Na toto téma zpracováváme studii, je vidět, že lidé si více vybírají, kterým médiím důvěřují. Celková důvěra v média může mírně klesat, ale lidé si selektivně vybírají, kterým mediálním značkám důvěřují a jaké zpravodajství jim vyhovuje,“ vysvětluje.
Výzkumníci dále zjistili, že uživatelé se méně zapojují i do online diskuzí, přestože je stále čtou, ať už pro zábavu, nebo protože je zajímají různorodé názory. Zatímco s cizími lidmi se často neváhají pohádat, v reakcích na to, co na sítě píší jejich blízcí, jsou uživatelé opatrnější a nechtějí si kazit vztahy.
„Lidé vnímají, že sociální sítě se stávají hostilnější (nenávistné) a agresivnější. Vedli jsme rozhovory s jejich aktivními uživateli, kteří tam diskutují a hledají zprávy, ale dělají to méně a méně. Protože mají pocit, že toto prostředí je hrubé a polarizované – lidé si nejsou schopni naslouchat,“ popisuje.
Nadvláda algoritmů
Společnost se podle Čejkové dělí na dva tábory, které lidé ve výzkumných rozhovorech pojmenovávají jako dezinformátoři versus vyvraceči dezinformací.
Média při pokrývání střelby nepochybila, míní novinář. ‚Kritická reflexe je namístě,‘ myslí si etik
Číst článek
„Obě skupiny mají o sobě navzájem dost podobné představy: jsou velmi pevní ve svých názorech, které hájí někdy až neslušným způsobem. Určitě to má dopad i na to, jak spolu dokážeme diskutovat a naslouchat si,“ poznamenává.
Obě skupiny se přitom v pohledu na internetové diskuse podstatně neliší, ani zastánci konspiračních teorií se do nich nezapojují rádi.
„Mají pocit, že na ně ostatní útočí a nechtějí se s nimi bavit. A i když se snaží vysvětlovat, proč si něco myslí, tak se k nim chovají bez respektu a urážejí je. Důvod, proč o věcech přemýšlejí konspirativně, často bývá v nějaké osobní negativní zkušenosti s ,establishmentem‘,“ doplňuje Čejková.
Velkou roli hrají i algoritmy sociálních sítí, které soupeří o pozornost uživatelů a snaží se jim předkládat obsah, který je u nich udrží. „Ať už se u nich zastavíme, protože jsou hezké a dělají nám radost, anebo protože nás naštvou a třeba sklouzneme do diskuzí. Algoritmy to prostředí vytvářejí a tvarují,“ vysvětluje.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové.
