Určit dobu smrti pomáhá biologům hmyz i rostliny. ‚Umíme to i na hodiny přesně,‘ popisuje vědkyně

Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biologická laboratoř Kriminalistického ústavu

Biologická laboratoř Kriminalistického ústavu | Foto: Martin Pařízek | Zdroj: Český rozhlas

Jsme v laboratoři na Kriminalistickém ústavu. Vanda Klimešová tady pracuje na oddělení Speciální biologie, právě začíná další zkoumání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Určit dobu smrti pomáhá biologům hmyz i rostliny. „Umíme to i na hodiny přesně,“ popisuje vědkyně

„Jedná se o dámské kalhotky s krajkou. Nic na nich nevidíme, takže použijeme zobrazovací metodu pomocí modrého světla. Modré světlo odhalí stopy, které nejsou vidět okem – jsou latentní a mohlo by jít například o sliny nebo stopy spermatu,“ popisuje Vanda Klimešová.

Hmyz jako nástroj 

Jakmile bioložka na kalhotky posvítila, objevila skvrnu. Odebere z ní vzorek vatovým tamponem. Tento vzorek po otestování míří ke genetikům. Biologové v Kriminalistickém ústavu toho ale dělají mnohem víc. Vanda Klimešová je entomoložka. Vysvětluje, že právě hmyz dokáže při vyšetřování hodně věcí odhalit.

„Spočítáme, jak dlouho je hmyz na mrtvém těle a od toho dokážeme odvodit, jak dlouho je daný člověk či živočich mrtvý, případně dokážeme spočítat, jak dlouho byl ten člověk či zvíře v nevyhovujících podmínkách. Pokud víme, jaký druh se na těle nacházel, a protože víme, jak dlouho se daný druh vyvíjí, dokážeme spočítat, jak dlouho na těle byl, popisuje bioložka. 

Jak je takové určení přesné? Umíme to i na hodiny, většinou je to spíše na dny. Čím delší je post-mortem interval, to znamená, jak dlouho je ten člověk po smrti, tím je to méně přesné, protože už tam není taková aktivita toho hmyzu,“ vysvětluje Vanda Klimešová.

Biologové většinou nejezdí přímo na místo činu. Stopy jim sem posílají kriminalističtí technici. „Stopa nám byla předložena v papírové obálce,“ potvrzuje Klimešová.

Rostlina jako stopa

Experti se zabývají i rostlinami. Na to se specializuje Radek Lefnar: „Může se například jednat o případ vraždy – na botách oběti se najdou nějaké části rostlin, které může být specifické pro nějaké určité místo. My tu rostlinu identifikujeme, a to může pomoct vyšetřovatelům.“

Lékařka Moťovská získala cenu Česká hlava. Věnuje se výzkumu kardiovaskulárních onemocnění

Číst článek

I v tomto odvětví věda pokročila. Poměrně novou záležitostí je tu tak zjišťování přesného DNA rostlin.

„V devadesáti procentech případů řešíme konopí. Dokážeme říct DNA profil těch rostlin a jedná-li se o nějaký organizovaný zločin v rámci více pěstíren, jsme schopni je propojit,“ popisuje Radek Lefnar

V pátém díle seriálu uslyšíme o tom, jak přesně se tu určuje lidská DNA. V sobotu po deváté hodině dopoledne pak z policejních laboratoří odvysíláme živě speciální vydání vědecko-technologického Magazínu Experiment.

Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme