Biofyzici z Akademie věd dostali grant šest milionů. Jejich výzkum buněk může zlepšit léčbu rakoviny

Vědci z české Akademie věd získali od Evropské organizace molekulární biologie grant přes šest milionů korun. Pět let díky němu budou zkoumat, co se děje při kopírování DNA dělících se buněk. Právě při tom se totiž někdy stávají chyby, které jsou nejčastější příčinou rakoviny. Výzkumníci se ve své studii mimo jiné zaměřili na hledání příčin a nových možností léčby některých druhů rakoviny prsu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkumný tým Laboratoře replikace DNA a genomové stability Biofyzikálního ústavu AV ČR

Výzkumný tým Laboratoře replikace DNA a genomové stability Biofyzikálního ústavu AV ČR | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

„Úplně nejlépe si to můžete představit na vývoji lidského jedince, který začíná jedním oplodněným vajíčkem. Toto vajíčko se musí několikrát rozdělit, až vznikne těch deset na třináctou buněk, co je v lidském těle,“ vysvětluje Hana Polášek-Sedláčková, co zkoumá s kolegy v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čeští vědci dostali od Evropské organizace makromolekulární biologie šest milionů korun na výzkum replikace buněk.

„Vajíčko má v sobě molekulu DNA, genetickou informaci. Před každým buněčným dělením se musí ta DNA správně zkopírovat,“ dodává.

DNA si můžeme představit jako zip bundy. „Když bundu rozepnete, tak jezdec vám ten zip rozdělí na dvě poloviny. Takhle se rozdělí i dvoušroubovice DNA na dvě jednořetězcová vlákna,“ přibližuje dále Polášek-Sedláčková.

Takový jezdec zip nejen rozepíná, ale zároveň okamžitě k rozděleným polovinám vytváří kopie oddělené části DNA. „Výsledkem by byla bunda, která má vlastně dva zipy,“ doplňuje vědkyně.

Hana Polášek-Sedláčková a Anoop Kumar Yadav u mikroskopu snímajícího dělení buněk | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

V ten moment se tedy buňka může rozpůlit a vytvořit svou kopii, v jednom případě z miliardy ale dojde k chybě. Většinou si s ní buňka poradí, někdy to ale vede až k rakovině.

„Věří se, že až dvě třetiny nádorových onemocnění vznikají právě kvůli chybám v replikaci DNA,“ popisuje Polášek-Sedláčková. Proč takové chyby vznikají, je v mnohém stále neznámou. To se vědci z Akademie věd pokoušejí změnit.

„Doufáme, že náš výzkum odhalí nejenom nové vědomosti o replikaci DNA, ale také nám to pomůže navrhnout nové, přesnější strategie pro léčbu nádorových onemocnění,“ říká výzkumnice.

Rakovina prsu

Výzkumníci se zaměří hlavně na takzvanou triple negativní rakovinu prsu, na kterou zatím není známá léčba.

„Právě tady u těchto rakovin prsu by tam mohlo být nějaké spojení mezi replikací a buněčným cyklem. Molekulární poznatky, které my získáme, bychom chtěli aplikovat a mohla by se na tom stavět další léčba,“ vysvětluje Polášek-Sedláčková.

Monitor se snímky buněk z mikroskopu a grafy s informacemi o jejich dělení. | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

„Toto je naše sada mikroskopů, se kterou zkoumáme proces kopírování genetické informace a dynamiky různých proteinů v buněčném cyklu,“ popisuje Anoop Yadav, výzkumník Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a ukazuje na velkou černou krabici.

Že je to mikroskop, prozrazují vlastně jen dva okuláry, do kterých se ale stejně jen málokdy někdo podívá, protože zařízení posílá snímky do počítače. Na monitoru můžeme vidět nepravidelná zelená kolečka. „Zelená barva zobrazuje množství jednoho proteinu v buňce,“ doplňuje Yadav.

Čeští vědci testují nový způsob, jak léčit revmatoidní artritidu. Chtějí zamezit oslabení imunity pacientů

Číst článek

Vědci z Akademie věd ale budou brzy studovat dělení buněk i na lepším vybavení. Jako jediní v republice totiž od Evropské organizace makromolekulární biologie získali grant více než šest milionů korun. S grantem přišla i možnost práce v zahraničí.

„V Heidelbergu v Německu mají nejnovější přístroje na studiu buňky. Co máme tady na ústavu, tak je světelná mikroskopie, ale nedosahuje toho rozlišení, které bychom potřebovali, abychom například viděli struktury replikační vidlice. K tomu nám pomohou superrezoluční mikroskopy nebo konfokální mikroskopy,“ říká Polášek-Sedláčková.

K takovým přístrojům budou mít čeští vědci přístup pět let. Hlavně se jim ale otevírají možnosti spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti v oboru.

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme