Jsme takoví mezidruhoví hybridi, popisuje vývoj člověka biolog Jaroslav Petr

Kdo jsou a odkud pocházejí původní prapředci člověka? Jak se homo sapiens dostal do Evropy a co máme společného s neandrtálci? Hostem Leonarda Plus byl biolog a genetik Jaroslav Petr.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evoluce (ilustrační obrázek)

Evoluce (ilustrační obrázek) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Geny, které jsme zdědili po neandrtálcích, asi stojí za úspěchem homo sapiens,“ tvrdí vědec. 

Nejstarší nález ostatků homo sapiens pochází z Maroka. „To bylo před 300 tisíci lety a i předtím jde o africkou linii. Takový člověk se vyvíjel po miliony let v teplém klimatu a na přímém slunci.“

  

Přehrát

00:00 / 00:00

Jakým způsobem se pravěký člověk dostal z Afriky do Evropy? Poslechněte si celý rozhovor

Předkové neandrtálců vyšli z tohoto prostředí asi před 700 tisíci lety. Celou dobu žili v Evropě a Asii, kde bylo úplně jiné klima. Na samotnou dobu ledovou byl neandrtálec dokonale přizpůsobený.

„A teď přichází z Afriky do Evropy homo sapiens. Je choulostivý, s černou kůží a minimální vrstvou podkožního tuku, protože by se přehříval. Vstupuje do doby ledové s drsným klimatem tunder a stepí – a v tom má přežít? Ve chvíli, kdy se tato lidská větev zkřížila s neandrtálci, tak se do jejich dědičné informace dostaly varianty genů, které jim pak pomohly i se samotným drsným klimatem,“ popisuje vědec. 

I ochlupení, které dnes máme, je podle genetika a biologa Petra pozůstatkem po neandrtálcích. „Byla to izolační vrstva, stejně jako vrstva podkožního tuku, kterou Evropané mají od přírody. Bez ohledu na to, jak se stravují. Afričanům by tento tuk vadil, protože by se zas přehřívali.“ 

Třetí druh pračlověka

„Neandrtálec před 30 tisíci roky zmizel, my se s ním nějak zkřížili. Vědci sháněli různé kůstky neandrtálců, protože z nich zkoušeli izolovat další DNA. Nakonec získali maličkou kůstku z malíčku pravé ruky z Denisovy jeskyně na Sibiři,“ vysvětluje odborník. 

Kůstka byla rozdělena na dva kusy. „Jeden dostal známý lovec DNA Svante Pääbo v Lipsku, druhý skončil v americké laboratoři. Všichni očekávali, že najdou neandertálskou dědičnou informaci… Americký tým ale z kůstky izoloval DNA, která nepatří ani neandrtálci, ani homo sapiens.“

„Objevili jsme třetí druh pravěkého člověka, známe všechny tři miliardy písmen genetického kódu, ale nevíme, jak tento člověk vypadal. Nemá své vědecké jméno, říká se mu pracovně Denisovan podle místa nálezu v Denisově jeskyni,“ uvádí Petr.

I tento člověk je podle něj zřejmě potomkem migrace, ze které vznikli neandrtálci. „Denisovanských nálezů je neuvěřitelně málo. Kromě kousku malíčku máme ještě tři stoličky a kousek čelisti s dalšími zuby se nedávno našel v Tibetu. Ukázalo se, že část denisovanské dědičné informace se vyskytuje v dědičné informaci současného lidstva.“

„Říkali jsme si, že se homo sapiens objevil asi před 50 tisíci roky a tehdy osídlil Evropu, Asii a pak šel do Ameriky. Ale podle nálezů jeho lebky staré 210 tisíc let je vidět, že to zkoušel i předtím, kdy se dostal na jih Řecka. Už možná před 300 tisíci lety se objevil i na Blízkém východě, dál ale nepokračoval,“ vysvětluje genetik.

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů. ‚Na evoluci bylo méně času,‘ tvrdí vědci

Číst článek

Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný. Možné je, že byl prostě silnou konkurencí... Ale neandrtálec rozhodně nebyl ten primitiv, za kterého ho máme,“ upozorňuje vědec. 

„Je možné, že si homo sapiens sebou z Afriky přinesl nějakou chorobu a touto biologickou zbraní hromadného ničení své konkurenty prostě vyhubil. To není nic nového, vzpomeňme na první Evropany v Americe, kteří sebou přinesli neštovice, chřipku a tak dále. Najednou ze 40milionové říše Aztéků máte dva miliony lidí,“ dodává Jaroslav Petr.

Co je to antropogeneze? Jak je snadné získat DNA našich prapředků a kolik jich vlastně máme? Kdo byli neandrtálci a kdo Denisované? Poslechněte si celé Leonardo Plus s biologem a genetikem Jaroslavem Petrem.

Ondřej Čihák, Markéta Ševčíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme