‚Zabodává se do těla, způsobuje rakovinu.‘ Azbest je součástí budov v Evropě, Unie plánuje zpřísnit limity
Po celé Evropě stojí tisíce budov s azbestem. Tento materiál je ale pro lidské zdraví nebezpečnou látkou. Každá přestavba nebo bourání proto vyžaduje speciální opatření. Evropská unie připravuje zpřísnění ochrany před azbestem.
„Boletické panely jsou specifické. Jsou to většinou starší budovy, které mají skleněnou fasádu, barevná okna a hliníkovou fasádu,“ popisuje Tomáš Pašovič, ředitel firmy Dilmun System zastoupené v Evropském dekontaminačním institutu.
Budova celá zabalená do igelitové fólie. I tak vypadá přestavba místa, kde je azbest. Evropská unie připravuje zpřísnění pravidel pro práci s tímto pro zdraví nebezpečným materiálem.
Dodává, že téměř na sto procent se jedná o boletický panel, který obsahuje azbesto-cementové materiály. Když se má taková konstrukce bourat, nebo rekonstruovat, vyžaduje to pečlivou přípravu.
„U boletických fasádních panelů se vytvoří uzavřené kontrolované pásmo,“ popisuje Pašovič. Vypadá to, jako kdyby byla celá budova zabalená do igelitové folie.
„Dům se hermeticky uzavře, vytvoří se prostor, kterým se oddělí pracovní prostředí, ve sterém se sanuje azbest. Následně se tam instalují odsávací zařízení, což vytváří podtlak,“ vysvětluje ředitel Dilmun System.
Cílem je, aby se do vzduchu neuvolňovala jemná a nebezpečná azbestová vlákna, a hlavně aby se nešířila ani uvnitř kontrolovaného pásma.
„Pracovníci jsou těmto vláknům dennodenně vystavení, je potřeba co nejrychleji je dostat z oblasti dýchacích cest,“ říká Pašovič.
Otrava není akutní
O vláknech se už přes sto let ví, že jsou zdraví škodlivá, říká odbornice na toxické látky z organizace Arnika Jitka Straková.
„Vlákna pronikají dýchacím ústrojím do plic, kde se mohou zabodávat a způsobit i rakovinu – hlavně při opakovaném kontaktu. Problém je, že k otravě nedochází akutně. Azbest taky nemá žádný zápach. Lidé proto nemusí znečištění tolik vnímat a podceňovat rizika těchto vláken,“ vysvětluje Straková.
,Vstup na vlastní nebezpečí.‘ Správci milovické rezervace varují lidi kvůli kontaminaci azbestem
Číst článek
Kdyby azbest jen tak stál, nebo ležel uvnitř konstrukce, byl by v podstatě neškodný. Jenže to není reálné, hlavně ve starších budovách hrozí jeho narušení.
„Ve starších budovách se začalo hlavně po nástupu internetu vrtat – začalo se řešit připojení a zavádění kabelů. Když se do těchto materiálů vrtá, prach se rozptýlí a expozice v budově může být vysoká,“ míní Pašovič.
Podotýká, že je to problém hlavně ve veřejných budovách, jako jsou školy či nemocnice. Kvůli tomu by se tak měl materiál odstranit.
Opatření při likvidaci azbestu se liší podle toho, co je to za stavbu. Třeba při odstranění eternitové střechy z garáže není potřeba tak důkladné kontrolované pásmo.
„Střešní krytiny se odstraňují v takzvaném otevřeném kontrolovaném pásmu, kde nemusí být podtlak. Dochází tak k méně destruktivní demontáži. Té předchází speciální nástřik, který zabrání uvolňování vláken,“ popisuje Pašovič.
Azbest se vrací do země
Odstraněný azbest se vozí v utěsněných plastových pytlích na speciální skládky. V podstatě se tím vrací do země, odkud se kdysi vytěžil.
S azbestem se při opravách hotelu InterContinental pracuje podle pravidel, potvrdili pražští hygienici
Číst článek
Spolu s ním ale na skládce končí i stavební materiál. Podle Pašoviče se firmy snaží najít způsob, jak je bezpečně recyklovat.
„Materiály, které skončí v odpadu, jsou většinou azbesto-cementové, kdy azbest tvoří asi deset procent. V rámci Evropského dekontaminačního institutu jsme měli pracovníku skupinu, kde Francouzi vyvíjeli technologii, která by měla oddělit materiál,“ uvádí ředitel Dilmun System.
Podle Pašoviče se v celé Evropské unii se ročně likviduje na milion tun azbestového odpadu. A byl by tak velký posun, kdyby se povedlo odpad zredukovat například na 100 tisíc tun.
Evropská unie připravuje zpřísnění limitů pro koncentraci azbestu ve vnitřních prostorách, na nových pravidlech už se dohodla Evropská rada i Evropský parlament.
Na světě jsou ovšem stále země, kde se azbest těží a firmy ho nabízejí jako užitečný stavební materiál. Podle Jitky Strakové z Arniky se problém týká hlavně Indie nebo Ruska.
