Glasgow je jiné. Změny klimatu se nezpochybňují, emise dosáhnou vrcholu a začnou klesat, říká expert
„Myslím, že máme několik úspěchů,“ hodnotí Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu, dosavadní výsledky klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Za hlavní úspěch ale považuje proměnu debaty. „Nejvýznamnější posun je v diskurzu jednání. V Glasgow na rozdíl od předchozích konferencí nikdo nezpochybňuje klimatickou změnu. Všechny velké státy a firmy si uvědomují nutnost přestat spalovat fosilní paliva. A stojí před otázkou jak.“
Na konferenci například Indie oznámila svůj záměr dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070 a už do roku 2030 chce polovinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. Řada států se navíc zavázala k redukci emisí metanu nebo zastavení odlesňování, shrnuje Přibyla úspěchy konference.
Poslechněte si všechny pondělní novinky ze světa vědy, výzkumu a ochrany přírody. Provází Martin Matějka
„Dnes pochází 85 procent světových emisí ze států, které se zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality,“ dodává.
Úspěchy konference podle něj na současném stavu příliš nepoznáme. „I když to vypadá, že emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv začínají v poslední dekádě spíše stagnovat, nebo alespoň nerostou rozhodně tak, jak rostly dříve.“
„Emise asi budou ještě chvíli růst, ale pravděpodobně dosáhnou v nejbližší dekádě vrcholu a začnou klesat. “
Ondráš Přibyla
Podstatnější je podle Přibyly dlouhodobý efekt: „Současné emise jsou okolo 40 miliard tun ročně. A zatímco dříve se čekalo, že bychom někdy kolem roku 2060 mohli dosáhnout hodnoty 100 miliard tun ročně, tak teď už víme, že by světové emise neměly přesáhnout 50 miliard tun ročně.“
„Znamená to, že emise asi budou ještě chvíli růst, ale pravděpodobně dosáhnou v nejbližší dekádě vrcholu a začnou klesat. A tato změna mezi dřívějším předpokládaným vývojem s obrovským růstem a dnes očekávaným vývojem, který je spíše stagnace, je vlivem jednání, která se konala od Pařížské konference po Glasgow.“
Koordinace s emisními povolenkami
Přibyla, který je mimo jiné fyzik a popularizátor vědy, upozorňuje na to, že státy mohou pouze vytvářet podmínky pro podnikání a tím i spalování fosilních paliv.
„Je třeba si uvědomit, že stát není ten, kdo přikládá uhlí do kotle. Ale státy vytvářejí podmínky pro soužití lidí, ovlivňují podnikatelské prostředí zákony, nastavením toho, co a jak se bude danit, podmínkami pro investice,“ popisuje.
Proto jsou podobné konference, jako je ta v Glasgow, důležité. Státy se tam totiž koordinují. Třeba na obchodu s emisními povolenkami, uvádí Přibyla příklad:
„Obchod Číny s povolenkami je momentálně největší na světě, ten evropský je nejstarší. A jde o to, aby byly kompatibilní. Aby obchodní pravidla mezi nimi umožňovala hladký obchod zboží, aby dodavatel nemusel plnit jiná pravidla v Číně a jiná v Evropě. A o tom se státy na konferencích baví.“
