Všichni si to mysleli, ale důkaz nebyl, říká o dataci nejstaršího osídlení v Evropě Čech, který vedl tým
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Zjistil to mezinárodní vědecký tým vedený Romanem Garbou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Studii otiskl prestižní časopis Nature. „Vzorky seděly v archeologickém muzeu v Kyjevě, my jsme si je vyžádali a na základě nejnovějších metod je znovu zkoumali,“ popisuje Garba pro Radiožurnál důvod, proč k dataci došlo až desítky let po odhalení vykopávek.
Jak jste dokázali, že nejstarší známé osídlené místo Evropy je u města Korolevo?
Použili jsme jednu z nejnovějších datovacích metod, které se říká datování pomocí kosmogenních nuklidů.
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě není ve Španělsku, ale na Ukrajině. První lidé kolonizovali Evropu z východu na západ, vychází ze studie, kterou vedl archeolog Roman Garba
Tuto metodu jsme využili pro datování kamenných valounů ze stejné vrstvy, jak byly nejstarší kamenné nástroje v té nejspodnější vrstvě na lokalitě Korolevo.
To naleziště je ale známé desítky let, tak proč vlastně došlo k tomuhle objevu až teď?
Protože v té době tahle metoda ještě neexistovala. Ty vykopávky byly z posledních čtyřiceti let a v té době ještě ty metody byly hodně v počátcích. Prakticky se metoda kosmogenních nuklidů používá v archeologii posledních patnáct let.
Takže ty vzorky seděly v archeologickém muzeu v Kyjevě, my jsme si je vyžádali a na základě těch nejnovějších metod je znovu zkoumali. Tehdy to prostě ještě nebylo možné.
Němečtí vědci objevili v Baltském moři dosud nejstarší megastavbu v Evropě. Pomáhala zabíjet soby
Číst článek
Co víme o člověku, který tedy žil u Koroleva zhruba před tím milionem a půl let?
Víme velice málo, protože na Korolevu se nezachovaly žádné kosti a žádné fosilní záznamy, pouze ty kamenné nástroje.
To nám ztěžuje pátrání a bádání, protože nevíme vlastně ani to, jaký zástupce člověka to byl.
Myslíme, že to byl homo erectus, nemůžeme to ale stoprocentně prokázat, protože ty kosterní pozůstatky tam nejsou.
Víme velice málo – pouze to, že ty kamenné nástroje jsou velice jednoduché a primitivní, takové, které používali opravdu ti první, nejstarší zástupci našeho lidského rodu.
Jak vaše výsledky mění pohled na migrační trasy po Evropě v té době?
Úplně zásadně to pohled nemění, protože většina vědců se domnívala, že ta první migrační vlna přišla z východu nebo z jihovýchodu, jenom neexistovaly důkazy.
Dosud existovala ta lokalita ve Španělsku před 200 tisíci nebo 300 tisíci lety, jak bylo zmíněno, a pak v Gruzii, která byla před 1,8 miliony let.
Mezi tím jsme neměli žádné záznamy a teď máme víceméně geografický prostředek. Máme záznam 1,4 miliony let a to nám napovídá, že je to první vědecky průkazný závěr, který podporuje tu hypotézu, kterou všichni měli.
My to ještě trochu doplňujeme, že ti lidé použili dunajský migrační koridor podél řeky Dunaj, aby se dostali do Koroleva.
Jak si tedy máme vybavit tu trasu? Předpokládám, že ti lidé přišli z Asie, pak tu je ten záchytný bod Korolevo a Španělsko. Co víme o té trase mezi tím?
Toho moc není. Oni přišli z Afriky, to je geneticky už prokázané, že odtamtud pocházíme. První vlna homo erectus šla z Afriky. Pak šli na Arabský poloostrov do Levanty a potom se to mohlo větvit.
Československá archeologická expedice objevila v Guatemale mayské město. Nazvala ho První jaguár
Číst článek
Pak jsou záznamy v Asii – v Číně jsou velice staré. A teď je možné, že se třeba vrátili, anebo šli rovnou do té Gruzie a buď pokračovali, jak v tom článku píšeme, z té Gruzie na sever Černého moře.
Další varianta je možná lehce pravděpodobnější: že šli přes dnešní Turecko, Bulharsko a pak podle Dunaje do Tepanonské nížiny.
Z východu podél Černého moře také mohli jít podle Dunaje k deltě, anebo mohli ještě více na sever a přejít Karpatský hřeben do toho Koroleva, ale to je míň pravděpodobné, protože to přeci jen byly hory.
