První dvě linie koronaviru se zřejmě rozšířily z tržnice v čínském Wu-chanu, potvrdily studie

Prvním místem, kde se rozšířil koronavirus, bylo zřejmě opravdu tržiště v čínském Wu-chanu. Další důkazy o tom přinesly nové studie, které zveřejnil vědecký časopis Science. Nasvědčují, že první lidé se nakazili od zvířete v tržnici Chua-nan. Výsledky tak znovu vyvrací, že by virus mohl uniknout z Wuchanského institutu virologie.

Wu-chan Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rybí trh, který je považován za ohnisku epidemie neznámé nemoci, nechaly úřady zavřít

Vědci identifikovali i stánek na tržnici, ve kterém zřejmě prodávali nakažené divoké zvíře (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Studie jednak zmapovaly výskyt desítek prvních nakažených lidí z ledna 2020 pomocí statistické prostorové analýzy, ale také se podívaly na vývoj viru. Na základě toho dospěly k závěru, že podle dostupných dat byla tržnice Chua-nan ve Wu-chanu prvotním epicentrem šíření koronaviru SARS-CoV2. Studie popsal časopis Science.

Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Číst článek

Dokonce identifikovaly i stánek, kde zřejmě prodávali nakažené divoké zvíře. Mohlo jít například o psíka mývalovitého, na něhož předtím virus přeskočil z netopýra, i když vzorky ze zvířete vědci nemají.

Důležité je, že genetická analýza odhalila, že na počátku se rozšířily dvě lehce odlišné linie viru. To podle badatelů znamená, že virus na tržišti přeskočil na člověka dvakrát, nezávisle na sobě.

„Obě linie, když nezávisle na sobě uděláme mapování, jsou v okolí tržiště. Vzorky byly shromážděny v části, kde se prodávala divoká zvířata. Wuchanský virologický institut je na druhé straně řeky, než byly první případy, tedy opačné straně než tržiště,“ říká Jan Pačes z Molekulárního ústavu Akademie věd.

Únik viru z laboratoře vyloučit stoprocentně nelze a asi nikdy nepůjde i s ohledem na to, že Čína odmítla poskytnout některá data, včetně databáze virů z Wuchanského institutu virologie. Zkoumaní nemála dostupných vzorků ale jasně ukazuje na tržiště ve Wu-chanu.

„Pravděpodobnost, že by se někdo dvakrát za sebou nakazil ve virologickém institutu, ale nenakazil by nikoho jiného, pak by běžel na tržiště a až tam někoho nakazil, je v podstatě nulová,“ vysvětluje Pačes.

Mnozí virologové si podle Pačese dokonce paradoxně přáli, aby se ukázalo, že jde o uniklý virus a ne přenos ze zvířete.

„Pro lidstvo by ta situace byla snazší, protože proti tomu se dá dobře bojovat. Můžeme udělat regulace nebo takový výzkum zakázat. Ale přenos z divoké přírody na člověka v době, kdy se životní prostor pro divoká zvířata zmenšuje a kontakt mezi nimi a člověkem se masivně zvyšuje, je mnohem obtížněji regulovatelný a tím pádem trochu horší, než kdyby vir někdo vyrobil uměle,“ popisuje Pačes.

Trh se zvířaty je ilegální

Jde tak o další impulz k přísnější regulaci obchodu s divokými zvířaty. Ale podle odborníků je poptávka v Číně vysoká a velká část trhu je ilegální.

Podle americké odbornice Gigi Gronvallové z centra pro zdravotní bezpečnost při univerzitě Johnse Hopkinse tímto ilegálním trhem jen v Číně protečou za rok desítky miliard dolarů. V univerzitním podcastu také připomněla, že Čína není jedinou zemí, kde kvete trh s divokými zvířaty a hrozí nákaza nebezpečnými patogeny.

Viroložka Tachezy: Koronavirus asi nešel úplně zastavit. Epidemie posune vědu dramaticky dopředu

Číst článek

Nové studie poukazující na epicentrum na Wuchanském tržišti také označila za umíráček pro všechny alternativní teorie o původu koronaviru. Finálně by je mohlo pohřbít nalezení původního koronaviru u netopýra v přírodě, ale to není tak jednoduché. U řady jiných virových onemocnění, jako je například ebola, se původ dodnes nepodařilo přesně vystopovat.

V Číně je už dlouho otázka původu koronaviru silně zpolitizovaná a odchýlená od vědeckých poznatků. Postoj Pekingu by šlo shrnout do tvrzení, že koronavirus může pocházet odkudkoliv, ale ne z Číny. Tamní státní média, ale i někteří čínští vědci, totiž propagují hypotézu, že se virus do Číny mohl dostat z Evropy, USA nebo třeba Indie na mraženém jídle.

To ale přední světoví virologové vylučují. Australský virolog Edward Holmes a spoluautor jedné z těchto studií v rozhovoru pro časopis Science uvedl, že hypotéza o mraženém jídle je asi tak stejně pravděpodobná, jako že se koronavirus rozšířil z kosmického prachu.

Štěpán Sedláček, Martin Matějka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme