Jedno procento přesného světového času pochází z Česka. Hlídá ho soustava atomových hodin

V noci na neděli u nás začíná platit letní čas. Zatímco hodiny po celé zemi budou posouvat ručičky a číslice, vzor přesného času zůstane beze změny. Takzvaný koordinovaný světový čas je pro všechny stejný a hlídá ho soustava atomových hodin rozmístěných po celém světě. Česko má podle odborníků asi jednoprocentní podíl na přesnosti světového času.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Změna času

Aby vědci mohli porovnat čas ve dvou laboratořích v různých zemích, pomáhají si přepočtem a signálem z navigačních družic (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Alexander Kuna z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ukazuje místo, kde je uložený vzor přesného času pro Česko. A nejen pro něj. Pochází odtud asi jedno procento světového přesného času.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Martina Srba

„Máme spolupráci s Mezinárodním úřadem pro míry a váhy v Paříži. Každá země přispívá svými hodinami do výpočtu světového koordinovaného času,“ popisuje Kuna.

I časové údaje se ovšem mohou pohybovat nanejvýš rychlostí světla. Než uletí 300 kilometrů, zpozdí se o tisícinu sekundy. Aby vědci mohli porovnat čas ve dvou laboratořích v různých zemích, pomáhají si přepočtem a signálem z navigačních družic.

„Každá družice má několikery atomové hodiny. Družice vysílá signály a my je přijímáme. Dokážeme si vypočítat zpoždění signálu a určitou odchylku našich hodin od družice. To samé udělá jiná laboratoř. Známe tedy rozdíl našich hodin vůči GPS a hodin v jiné laboratoři vůči GPS. Tyto dvě hodnoty se odečtou a známe přímo odchylku dvou vzdálených hodin na vzdálenost tisíce kilometrů.“

Družice s vlastním atomovým časem jsou poměrně nový vynález. I před jejich nástupem ale bylo možné přenášet přesné časové údaje na dálku.

V noci ze soboty na neděli se posune čas. Na zrušení střídání časů stále není shoda

Číst článek

„Inženýr Ptáček měl světový patent. Bylo to tak, že když byly mezinárodní přenosy v televizi, tak se přesně ví vzdálenost od vysílače a oni mají synchronizační pulzy v těch obrázcích. To se zaměřilo na dvou stanicích a s tím se daly atomové časy i porovnávat,“ vysvětluje Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd.

Když vědci znají přesnou vzdálenost a frekvenci, dovedou dnes seřídit hodiny na dálku s přesností na miliardtiny sekundy. Tak přesný čas ale vlastně zůstává jenom v rámci laboratoře. Kdybychom ho chtěli šířit na rádiem řízené hodiny nebo na internet, přesnost se zhorší. „Středovlnný vysílač má zpoždění vůči velmi krátkým vlnám. Signál , který odcházel, měl přesnost na milisekundy,“ říká Šíma.

Klasické rozhlasové časové znamení je podle odborníků přesné v rámci sekundy, kdežto u digitálních a internetových přenosů se i takzvaný přesný čas může více zpozdit. Záleží totiž na tom, jak ho zpracuje přijímač, počítač nebo telefon.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme