Krize a války v současném světě mají podle odborníků z Akademie věd mnoho společného. Díky datům z nových studií chtějí vědci porozumět tomu, jak společnost funguje a kde mohou konflikty vznikat.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
Mohla by to být alternativa užívání chemie v zemědělství. Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany například hrášku, kukuřice, pšenice a dalšího osiva před nemocemi.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Cílem odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické je vyvinout dva druhy testů na konopné látky – orientační pro dopravní policisty a přesný pro zdravotnické laboratoře.
Masová rýže může ulevit od nedostatku jídla. Podle výzkumu ze Sohyeon Park Podle ní má o 8 procent více bílkovin a o 7 procent více tuku. Ve srovnání s běžným hovězím má navíc menší uhlíkovou stopu.
Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Technologie, která upravuje povrch tak, aby byl pro mikroby nepříznivý, není nová. Dosud se využívala proti bakteriím, teprve teď se vědcům podařilo najít materiál, který funguje i proti virům.
Cílem je zjistit, jakým způsobem člověka při hraní her ovlivňují rozdílné zvukové formáty a způsoby reprodukce zvuku – jestli hrají se zvukem z televize, na velkém domácím kině nebo se sluchátky.
Vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zasažených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je sami.
Nová metoda znamená, že mléko se nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj ale opakovaně působí veliký tlak. Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné, k použití pak není pouhých pět procent tekutiny.
Chod buňky se obvykle porovnává k živému velkoměstu. Nachází se v něm mnoho budov, v případě buněk jde o tzv. organely, které plní řadu rolí. Potřebují si proto posílat mezi sebou různé molekuly.
Brněnští vědci vytvořily obleky s novým typem ventilace – ty tedy budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou chladit tělo a odvádět vlhkost. Reportér Radiožurnálu si oblek vyzkoušel na vlastní kůži.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
Genová inženýrka Alžběta Ressnerová zkoumá metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka.
Za tři minuty odhalí i nepatrné množství novičoku. Nový detektor paralytických látek vyvíjí experti Vojenského výzkumného ústavu pro českou armádu. Prototyp už testují liberečtí vojenští chemici.
„Ve srovnání se zahraničním velká část vědců nemá tak velkou zkušenost se spoluprací s firmami. Je to možná i otázka podpory podnikavosti v České republice,“ říká ministryně Langšádlová.
Prostředí ostrova James Rosse vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě pozorují, protože je v mnohem unikátní. „Zvláště posledních dvacet třicet let jsou změny markantně vidět,“ přibližuje vědec.
Stavba centra stojí necelé dvě miliardy korun a Ostravská univerzita jej financuje z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Firma Forsea Food vypěstovala maso úhoře říčního z embryonálních kmenových buněk. Tento postup je podle firmy vhodný hlavně pro ryby a mořské plody, protože mají poměrně homogenní maso.
Ropovod Družba má z evropského zákazu dovozu ruské ropy z roku 2022 dočasnou výjimku, a ruská ropa tak do Česka dále proudí. To by mělo skončit na sklonku roku 2024.
Vitrína se skládá z dřevěných desek a skla. Je to nejen designérský kousek, ale uvnitř se skrývá i chytrý a soběstačný systém. Správné prostředí pro růst rostlin hlídá několik čidel.
Podle analýzy novinářů z ruského listu Novaja gazeta Evropa zažily největší odliv prestižní moskevské univerzity. Nedostatek vědců se už projevuje i na výsledcích ruského výzkumu.