Hrozí pád Mezinárodní vesmírné stanice? ‚Šéf Roskosmosu hraje na emoce,‘ tvrdí expert
Západní protiruské sankce mohou mít podle Ruska za následek pád Mezinárodní vesmírné stanice. V sobotu to řekl šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který zároveň žádá zrušení sankcí uplatňovaných vůči ruské kosmické korporaci. Podle šéfredaktora serveru Kosmonautix.cz Dušana Majera se ale snaží jen získat pozornost. Jak řekl Radiožurnálu, sankce by velký vliv na vesmírný program mít neměly.
Jak máme brát oznámení šéfa ruské vesmírné agentury? Opravdu kvůli sankcím hrozí pád Mezinárodní vesmírné stanice, nebo je to pokus o vydírání ze strany Ruska směrem k NASA a dalším partnerům? Anebo je to jen snaha postrašit obyvatele západu?
Celkově bych slova Dmitrije Rogozina nebral úplně vážně. Ačkoliv je na opravdu vysoké a důležité pozici, tak se už několik let vyjadřuje způsobem, který je ne zcela vhodný pro jeho post a velice často ukazuje, že spíše než na fakta se zaměřuje na emoce.
Můžeme třeba připomenout jeho slavný výrok z roku 2014, že Američané se mohou na mezinárodní kosmickou stanici dostávat trampolínou, aby nemuseli používat ruské Sojuzy. Takže si myslím, že současné prohlášení je opravdu spíše snahou získat pozornost a trošičku postrašit ty, kteří třeba situaci až tolik nesledují.
Když se zkusíme držet faktů, dotýkají se stávající sankce ruského vesmírného programu? Mohou reálně komplikovat provoz Mezinárodní vesmírné stanice?
Ano a ne. Je pravda, že sankce, které byly uvaleny na Rusko, mají za úkol omezit některé jeho aktivity. Ovšem Rusko - především po krymské krizi - vsadilo na co největší posílení nebo náhradu technologií, které byly zahraniční - především ukrajinské - za domácí, což se týká především nosných raket Sojuz, stejnojmenných kosmických lodí a od nich odvozených nákladních lodí Progress.
To znamená, že tsoučasné sankce by až takový vliv mít neměly, protože Rusové už v minulých letech v tomto směru přešli na domácí zdroje.
Mezinárodní vesmírná stanice by mohla spadnout, pohrozil šéf Roskosmosu. Požaduje zrušení sankcí
Číst článek
Šéf ruské vesmírné agentury v sobotu mluvil o tom, že Mezinárodní vesmírnou stanici drží na oběžné dráze motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Je schopna třeba NASA nebo někdo jiný v tomto směru ruské lodě nahradit?
Teoreticky to možné je. Už před několika lety provedla americká kosmická loď Cygnus - v té době připojená k mezinárodní kosmické stanici - cvičný padesátisekundový zážeh svých motorů. Úkolem této zkoušky bylo vyzkoušet, zda je toho americká loď schopná.
V případě, že by třeba ruskou sekci postihla nějaká technická závada, nemohly by tam třeba přilétávat nové kosmické lodě, tak aby tam byla nějaká rezervní možnost, tedy přikročit právě k možnosti upravovat oběžnou dráhu orbitálního komplexu. Zážeh trval pouze 50 sekund a byl opravdu pouze cvičný.
Ovšem v současné době je k mezinárodní kosmické stanici připojena jiná loď Cygnus. A ještě předtím, než se vyhrotila současná situace na Ukrajině, tak bylo v plánu, že právě tento Cygnus by měl vyzkoušet již praktické využití změny oběžné dráhy během doby, co bude připojen ke stanici.
Řízený, nebo neřízený zánik
Když se vrátím k varování šéfa Roskosmosu, kdyby opravdu Mezinárodní vesmírná stanice spadla, dá se odhadnout, nebo dá se ovlivnit, kam by spadla?
To záleží na tom, zda by zánik byl řízený, nebo neřízený. Ona totiž mezinárodní kosmická stanice, která se nachází ve výšce zhruba 400 km nad zemským povrchem, neustále tře o zbytky atmosféry. Není tam úplné vakuum, jsou tam ještě zbytky atmosféry. A jak o ně tře, tak zpomaluje a tím pádem postupně klesá. Proto se musí čas od času provádět tyto zážehy pro zvýšení oběžné dráhy.
Spadne nám vesmírná stanice na hlavu? Nesmysl, USA a Rusko se ve vesmíru potřebují, tvrdí expert
Číst článek
Pokud by se zážehy nedělaly, tak stanice bude klesat stále níže a níže. Ovšem v tu chvíli by Američané anebo také Evropané měli možnost nějakým způsobem zareagovat a vypravit tam třeba nějakou kosmickou loď, která by oběžnou dráhu zvýšila.
V případě neřízeného zániku by se nedala stanice navést nad žádné konkrétní místo. Ona by prostě klesala tak dlouho, dokud by nevstoupila do atmosféry, kde by z velké části shořela.
Jiná věc by byl řízený zánik. Pokud bychom zapálili motory proti směru letu a stanici zpomalili, tak jsme schopní - samozřejmě, nebylo by to jednoduché, protože je to komplex vážící několik stovek tun, bylo by k tomu potřeba více kosmických lodí - ji navést k zániku nad určitým místem Země.
Kdyby opravdu spadla na Zem, jak velké škody by způsobila? Jak velký rozsah území by zničila?
Pokud by to byl, řekněme, neřízený zánik, tak velkou část Země pokrývají vodní plochy, takže pravděpodobně by byly škody malé. Ovšem je jisté, že ne všechno by shořelo. Určitě by některé části stanice průchod atmosférou přečkaly.
A ty by tedy mohly dopadnout i do osídlených oblastí?
Mohly by se rozpadnout na několik částí a území dopadu by bylo velké.
