Generace Z je velmi křehká. Když ale v něco věří, tak jde do ulic a bojuje za to, popisuje vědkyně
Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili?
„Každá sněhová vločka, když se na ní podíváme, je jedinečná. Je svoje, je křehká. Každá z nich je originál, vyžaduje individuální přístup, nechce být ve skupině ostatních,“ uvádí ve Studiu Leonardo hlavní řešitelka projektu Lucie Sára Závodná z Fakulty managementu VŠE v Praze a Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu.
Tato generace je více citlivá. „Dokonce se říká, že jsou přecitlivělí. Tedy je potřeba s nimi jinak mluvit, dávat si pozor na slova. Jsou méně odolní vůči urážkám, často jsou více plačtiví. Jsou to ale také často větší bojovníci a když v něco věří, tak jdou do ulic a bojují za to.“
„Protože jde často o mladé lidi, kteří nastupují na střední a vysoké školy, je nutné jim přizpůsobit i výuku. Je důležité si uvědomit, že jsou jiní a pracovat s nimi individuálně podle toho, jaké jsou jejich potřeby.“
Pedagogika laskavosti
Jedem z výzkumníků se tak věnoval takzvané pedagogice laskavosti. „Tedy ano, nastavíme si limity, ale je také třeba vzít v úvahu to, že daná sněhová vločka měla nějaký problém a je na místě jí laskavě pomoci dostudovat, přestože třeba nesplnila nějaký termín.“
‚Mami, měla jsi pravdu‘ už nezazní. Svět mladých se od světa jejich rodičů až moc liší, říká psychoterapeut
Číst článek
„Nemůžeme být jen přísní učitelé, kteří dodržují tvrdě termíny a všechno, co jsme si stanovili, ale je potřeba občas být i člověk, který má porozumění pro konkrétní lidskou situaci.“
V druhé části badatelského projektu na téma sněhových vloček vznikl také koncept letní školy. „Tam bychom chtěli mladé pedagogy, akademiky a učitele obecně učit těmto novinkám, tedy jaké nové generace jsou, co potřebují a jak je učit.“
„Ohlas byl obrovský, kolik lidí se nám přihlásilo na online seminář na toto téma. Byli jsme překvapeni, že to pedagogy zajímá a že nejsme jediní, kdo si toho všimli.“
Mají telefon a co neví, to si vygooglí
Důvody, proč je na místě přistupovat k této generaci jinak, souvisí s tím, že vyrostla v jiném prostředí. „A když se jim nebudeme přizpůsobovat, tak je nebude vysoká škola zajímat, nebudou to chtít a možná ani potřebovat, a tak vlastně školství přijde o zákazníky.“
Mladí nejsou málo odolní. Jen se umí dřív ozvat a mluví o tom, co chtějí a potřebují, říká psycholog
Číst článek
Generace Z prý nemá nic proti tomu, aby si nějaké učivo poslechla. „Ale jsou proti tomu, aby se něco zbytečně učili z paměti. Tito žáci a studenti mají rádi praktické úkoly, praktickou aplikaci věcí, chtějí vědět, kde to využijí. Nechtějí se učit něco, co jim bude v praktickém životě k ničemu.“
„Mají v ruce pořád ten mobil, takže když něco nebudou vědět, tak si to ‚vygooglí‘. Oni si přednášku klidně poslechnou, ale nechtějí si ji pamatovat, protože vědí, že si otevřou Google a tam si to znovu připomenou,“ objasňuje pohled generace Z na vzdělání Lucie Sára Závodná.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.
